Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   ti ሕሉፍ 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [ሰማንያንሓደን]

81 [semaniyaniḥadeni]

ሕሉፍ 1

ḥilufi 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
psát ም-ሓፍ ም___ ም-ሓ- ---- ምጽሓፍ 0
h---uf--1 ḥ_____ 1 h-i-u-i 1 --------- ḥilufi 1
Psal dopis. ንሱ ሓደ--ብ---ይ-ሕፍ-ኣ-። ን_ ሓ_ ደ___ ይ___ ኣ__ ን- ሓ- ደ-ዳ- ይ-ሕ- ኣ-። ------------------- ንሱ ሓደ ደብዳበ ይጽሕፍ ኣሎ። 0
h--lufi-1 ḥ_____ 1 h-i-u-i 1 --------- ḥilufi 1
A ona psala pohled. ን-‘-- ሓደ ----ትጽሕፍ-ኣ-። ን____ ሓ_ ካ__ ት___ ኣ__ ን-‘-ን ሓ- ካ-ታ ት-ሕ- ኣ-። --------------------- ንሳ‘ውን ሓደ ካርታ ትጽሕፍ ኣላ። 0
mits-ih--fi m_________ m-t-’-h-a-i ----------- mits’iḥafi
číst ኣን-በ ኣ___ ኣ-በ- ---- ኣንበበ 0
m-t----̣--i m_________ m-t-’-h-a-i ----------- mits’iḥafi
Četl časopis. ን- ----ሉ--ረይት---ሔ----ን-ብ-ኔሩ። ን_ ሓ_ ኢ____________ የ___ ኔ__ ን- ሓ- ኢ-ስ-ረ-ት-መ-ሔ-) የ-ብ- ኔ-። ---------------------------- ንሱ ሓደ ኢሉስትረይት(መጽሔት) የንብብ ኔሩ። 0
mi-s-ih---i m_________ m-t-’-h-a-i ----------- mits’iḥafi
A ona četla knihu. ንሳ -ኣ ሓደ-መጽሓ--ተ-ብብ--ራ። ን_ ከ_ ሓ_ መ___ ተ___ ኔ__ ን- ከ- ሓ- መ-ሓ- ተ-ብ- ኔ-። ---------------------- ንሳ ከኣ ሓደ መጽሓፍ ተንብብ ኔራ። 0
n-s- ḥ--e de-id--e----s’--̣-fi-a--። n___ ḥ___ d_______ y_________ a___ n-s- h-a-e d-b-d-b- y-t-’-h-i-i a-o- ------------------------------------ nisu ḥade debidabe yits’iḥifi alo።
vzít / vzít si ወ-ደ ወ__ ወ-ደ --- ወሰደ 0
nisu h---e-------be---ts-iḥi-- a-o። n___ ḥ___ d_______ y_________ a___ n-s- h-a-e d-b-d-b- y-t-’-h-i-i a-o- ------------------------------------ nisu ḥade debidabe yits’iḥifi alo።
Vzal si cigaretu. ንሱ ሓ- -ጋ--ወ--። ን_ ሓ_ ሽ__ ወ___ ን- ሓ- ሽ-ራ ወ-ዱ- -------------- ንሱ ሓደ ሽጋራ ወሲዱ። 0
nisu ḥ--e ----d-be -it-’ih-i------። n___ ḥ___ d_______ y_________ a___ n-s- h-a-e d-b-d-b- y-t-’-h-i-i a-o- ------------------------------------ nisu ḥade debidabe yits’iḥifi alo።
Vzala si kousek čokolády. ን- -- ቍራጽ ---ታ-ወሲዳ። ን_ ሓ_ ቍ__ ቾ___ ወ___ ን- ሓ- ቍ-ጽ ቾ-ላ- ወ-ዳ- ------------------- ንሳ ሓደ ቍራጽ ቾኮላታ ወሲዳ። 0
ni----i-- -̣--e-kari----it--i------a--። n________ ḥ___ k_____ t_________ a___ n-s-‘-i-i h-a-e k-r-t- t-t-’-h-i-i a-a- --------------------------------------- nisa‘wini ḥade karita tits’iḥifi ala።
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. ንሱ-እሙን ኣ-ነ-ረ- ፣-ን- -ን-እም-- ኔ-። ን_ እ__ ኣ_____ ፣ ን_ ግ_ እ___ ኔ__ ን- እ-ን ኣ-ነ-ረ- ፣ ን- ግ- እ-ን- ኔ-። ------------------------------ ንሱ እሙን ኣይነበረን ፣ ንሳ ግን እምንቲ ኔራ። 0
nisa-wini -̣a-------t--tits’-ḥ-fi ---። n________ ḥ___ k_____ t_________ a___ n-s-‘-i-i h-a-e k-r-t- t-t-’-h-i-i a-a- --------------------------------------- nisa‘wini ḥade karita tits’iḥifi ala።
Byl líný, ale ona byla pilná. ን--ህኩ----- ንሳ--- ት--ቲ---። ን_ ህ__ ኔ__ ን_ ግ_ ት___ ኔ__ ን- ህ-ይ ኔ-፣ ን- ግ- ት-ህ- ኔ-። ------------------------- ንሱ ህኩይ ኔሩ፣ ንሳ ግን ትግህቲ ኔራ። 0
n-sa---n--h-a-e--a-i-- -its’i--i---ala። n________ ḥ___ k_____ t_________ a___ n-s-‘-i-i h-a-e k-r-t- t-t-’-h-i-i a-a- --------------------------------------- nisa‘wini ḥade karita tits’iḥifi ala።
Byl chudý, ale ona byla bohatá. ንሱ----ኔ-------ን---ታም ኢ- --፣ ን_ ድ_ ኔ__ ን_ ግ_ ሃ___ ኢ_ ኔ__ ን- ድ- ኔ-፣ ን- ግ- ሃ-ታ- ኢ- ኔ-፣ --------------------------- ንሱ ድኻ ኔሩ፣ ንሳ ግን ሃብታም ኢያ ኔራ፣ 0
a----be a______ a-i-e-e ------- anibebe
Neměl žádné peníze, jen dluhy. ንሱ ---- ኣ--በ--፣ ---ት‘ም-ር ኔ-ዎ። ን_ ገ___ ኣ______ ዕ_______ ኔ___ ን- ገ-ዘ- ኣ-ነ-ሮ-፣ ዕ-ታ-‘-በ- ኔ-ዎ- ----------------------------- ንሱ ገንዘብ ኣይነበሮን፣ ዕዳታት‘ምበር ኔሩዎ። 0
an-be-e a______ a-i-e-e ------- anibebe
Neměl štěstí, jen smůlu. ሕ-ቕ--ድ-‘ምበር ----ዕድል-ኣ----ን-። ሕ__ ዕ______ ጽ__ ዕ__ ኣ_____ ። ሕ-ቕ ዕ-ል-ም-ር ጽ-ቅ ዕ-ል ኣ-ነ-ሮ- ። ---------------------------- ሕማቕ ዕድል‘ምበር ጽቡቅ ዕድል ኣይነበሮን ። 0
a--b--e a______ a-i-e-e ------- anibebe
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. ውድ-ት--በር ዓ-ት -ይ-በ-ን ። ው_______ ዓ__ ኣ_____ ። ው-ቐ-‘-በ- ዓ-ት ኣ-ነ-ሮ- ። --------------------- ውድቐት‘ምበር ዓወት ኣይነበሮን ። 0
ni-u--̣ad- ī--s-tir-------------̣--i) --ni--b- nē-u። n___ ḥ___ ī________________________ y_______ n____ n-s- h-a-e ī-u-i-i-e-i-i-m-t-’-h-ē-i- y-n-b-b- n-r-። ---------------------------------------------------- nisu ḥade īlusitireyiti(mets’iḥēti) yenibibi nēru።
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. ዘይድ--‘----ድሱ- -ይ-በ-ን። ዘ________ ድ__ ኣ______ ዘ-ድ-ት-ም-ር ድ-ት ኣ-ነ-ረ-። --------------------- ዘይድሱት‘ምበር ድሱት ኣይነበረን። 0
nisu -̣-de īlus-ti-e--ti---ts’ih---i) y-n-bibi n-r-። n___ ḥ___ ī________________________ y_______ n____ n-s- h-a-e ī-u-i-i-e-i-i-m-t-’-h-ē-i- y-n-b-b- n-r-። ---------------------------------------------------- nisu ḥade īlusitireyiti(mets’iḥēti) yenibibi nēru።
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. ዘይሕ-ስ-‘-በ---ጉስ----በረ- ። ዘ____ ‘___ ሕ__ ኣ_____ ። ዘ-ሕ-ስ ‘-በ- ሕ-ስ ኣ-ነ-ረ- ። ----------------------- ዘይሕጉስ ‘ምበር ሕጉስ ኣይነበረን ። 0
ni-------- -l-siti-ey-ti(met-’i----------i--b- nēru። n___ ḥ___ ī________________________ y_______ n____ n-s- h-a-e ī-u-i-i-e-i-i-m-t-’-h-ē-i- y-n-b-b- n-r-። ---------------------------------------------------- nisu ḥade īlusitireyiti(mets’iḥēti) yenibibi nēru።
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. ጨ---ምበ- ር-ሩህ----በረን-። ጨ______ ር___ ኣ_____ ። ጨ-ን-ም-ር ር-ሩ- ኣ-ነ-ረ- ። --------------------- ጨካን‘ምበር ርህሩህ ኣይነበረን ። 0
nis----’a h--d---e--’--̣a-----n-bib- n---። n___ k___ ḥ___ m_________ t_______ n____ n-s- k-’- h-a-e m-t-’-h-a-i t-n-b-b- n-r-። ------------------------------------------ nisa ke’a ḥade mets’iḥafi tenibibi nēra።

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…