Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   zh 过去时1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81[八十一]

81 [Bāshíyī]

过去时1

guòqù shí 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština čínština (zjednodušená) Poslouchat Více
psát 写字-书写 写____ 写-,-写 ----- 写字,书写 0
guò-ù shí 1 g____ s__ 1 g-ò-ù s-í 1 ----------- guòqù shí 1
Psal dopis. 他--- 一--- 。 他 写_ 一_ 信 。 他 写- 一- 信 。 ----------- 他 写了 一封 信 。 0
guò-ù-sh--1 g____ s__ 1 g-ò-ù s-í 1 ----------- guòqù shí 1
A ona psala pohled. 她--了-一个 -信--。 她 写_ 一_ 明__ 。 她 写- 一- 明-片 。 ------------- 她 写了 一个 明信片 。 0
x--zì, s-ūx-ě x_____ s_____ x-ě-ì- s-ū-i- ------------- xiězì, shūxiě
číst 读书--书 读____ 读-,-书 ----- 读书,看书 0
xi-zì------iě x_____ s_____ x-ě-ì- s-ū-i- ------------- xiězì, shūxiě
Četl časopis. 他----一本--报-。 他 读_ 一_ 画_ 。 他 读- 一- 画- 。 ------------ 他 读了 一本 画报 。 0
x----,-s-ū--ě x_____ s_____ x-ě-ì- s-ū-i- ------------- xiězì, shūxiě
A ona četla knihu. 她 读---本-书 。 她 读_ 一_ 书 。 她 读- 一- 书 。 ----------- 她 读了 一本 书 。 0
t- -iěle yī fēng----. t_ x____ y_ f___ x___ t- x-ě-e y- f-n- x-n- --------------------- tā xiěle yī fēng xìn.
vzít / vzít si 拿-----,吃----,坐 拿_____________ 拿-取-收-,-,-,-,- -------------- 拿,取,收到,吃,用,乘,坐 0
tā-xi-le -----ng x--. t_ x____ y_ f___ x___ t- x-ě-e y- f-n- x-n- --------------------- tā xiěle yī fēng xìn.
Vzal si cigaretu. 他-吸/- - 一--香- 。 他 吸__ 了 一_ 香_ 。 他 吸-抽 了 一- 香- 。 --------------- 他 吸/抽 了 一支 香烟 。 0
t- xi-l- yī fē-g -ìn. t_ x____ y_ f___ x___ t- x-ě-e y- f-n- x-n- --------------------- tā xiěle yī fēng xìn.
Vzala si kousek čokolády. 她 -- 一- 巧-力-。 她 吃_ 一_ 巧__ 。 她 吃- 一- 巧-力 。 ------------- 她 吃了 一块 巧克力 。 0
Tā x--le-y--gè-m---x--p---. T_ x____ y_ g_ m___________ T- x-ě-e y- g- m-n-x-n-i-n- --------------------------- Tā xiěle yī gè míngxìnpiàn.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. 他-对- 不-诚---是 她-对他----。 他 对_ 不___ 但_ 她 对_ 忠_ 。 他 对- 不-诚- 但- 她 对- 忠- 。 ---------------------- 他 对她 不忠诚, 但是 她 对他 忠诚 。 0
Tā--iěle -ī -- m---xìn-iàn. T_ x____ y_ g_ m___________ T- x-ě-e y- g- m-n-x-n-i-n- --------------------------- Tā xiěle yī gè míngxìnpiàn.
Byl líný, ale ona byla pilná. 他--懒,-但- - 勤- 。 他 很__ 但_ 她 勤_ 。 他 很-, 但- 她 勤- 。 --------------- 他 很懒, 但是 她 勤劳 。 0
Tā-x--le -ī gè mí-gx-n-i-n. T_ x____ y_ g_ m___________ T- x-ě-e y- g- m-n-x-n-i-n- --------------------------- Tā xiěle yī gè míngxìnpiàn.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. 他--穷- 但- 她----。 他 很__ 但_ 她 有_ 。 他 很-, 但- 她 有- 。 --------------- 他 很穷, 但是 她 有钱 。 0
Dúsh-,---n-hū D_____ k_____ D-s-ū- k-n-h- ------------- Dúshū, kànshū
Neměl žádné peníze, jen dluhy. 他------ 还有 债- 。 他 没_ 钱_ 还_ 债_ 。 他 没- 钱- 还- 债- 。 --------------- 他 没有 钱, 还有 债务 。 0
Dús--,-k-ns-ū D_____ k_____ D-s-ū- k-n-h- ------------- Dúshū, kànshū
Neměl štěstí, jen smůlu. 他 没- ------ -倒霉 。 他 没_ 好___ 还 很__ 。 他 没- 好-气- 还 很-霉 。 ----------------- 他 没有 好运气, 还 很倒霉 。 0
D-sh-, --n-hū D_____ k_____ D-s-ū- k-n-h- ------------- Dúshū, kànshū
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. 他 - ----还 --败 。 他 没 成__ 还 很__ 。 他 没 成-, 还 很-败 。 --------------- 他 没 成功, 还 很失败 。 0
tā-d--e y- -ěn ---bào. t_ d___ y_ b__ h______ t- d-l- y- b-n h-à-à-. ---------------------- tā dúle yī běn huàbào.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. 他---满---而--很不-足 。 他 不 满__ 而_ 很___ 。 他 不 满-, 而- 很-满- 。 ----------------- 他 不 满意, 而且 很不满足 。 0
t- -ú-- -- -ěn -uàb-o. t_ d___ y_ b__ h______ t- d-l- y- b-n h-à-à-. ---------------------- tā dúle yī běn huàbào.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. 他 不开心,----很--福 。 他 不___ 而_ 很___ 。 他 不-心- 而- 很-幸- 。 ---------------- 他 不开心, 而且 很不幸福 。 0
tā-dú-e-y- --n------o. t_ d___ y_ b__ h______ t- d-l- y- b-n h-à-à-. ---------------------- tā dúle yī běn huàbào.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. 他--人--有-----而且 -人--。 他 让_ 没_ 好__ 而_ 惹__ 。 他 让- 没- 好-, 而- 惹-厌 。 -------------------- 他 让人 没有 好感, 而且 惹人厌 。 0
T- dúle--ī--ěn-s-ū. T_ d___ y_ b__ s___ T- d-l- y- b-n s-ū- ------------------- Tā dúle yī běn shū.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…