Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   bs Prošlost 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [osamdeset i dva]

Prošlost 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? J-si-------ao - -or-l--z--t- h-t-- pomoć? J___ l_ m____ / m_____ z____ h____ p_____ J-s- l- m-r-o / m-r-l- z-a-i h-t-u p-m-ć- ----------------------------------------- Jesi li morao / morala zvati hitnu pomoć? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Jes- -i ---a--/ ----l----a----o--or-? J___ l_ m____ / m_____ z____ d_______ J-s- l- m-r-o / m-r-l- z-a-i d-k-o-a- ------------------------------------- Jesi li morao / morala zvati doktora? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? Je----i-------/-m--a-a---a---p--i-i-u? J___ l_ m____ / m_____ z____ p________ J-s- l- m-r-o / m-r-l- z-a-i p-l-c-j-? -------------------------------------- Jesi li morao / morala zvati policiju? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. I-a----i -r-j--e-e-------pra-o--am----i--- / im-la. I____ l_ b___ t________ U_____ s__ g_ i___ / i_____ I-a-e l- b-o- t-l-f-n-? U-r-v- s-m g- i-a- / i-a-a- --------------------------------------------------- Imate li broj telefona? Upravo sam ga imao / imala. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. I-a-e l- a-r---?-Up--vo-s-- -e----o --i----. I____ l_ a______ U_____ s__ j_ i___ / i_____ I-a-e l- a-r-s-? U-r-v- s-m j- i-a- / i-a-a- -------------------------------------------- Imate li adresu? Upravo sam je imao / imala. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. Im-t- l--p--n-g---a- Up-avo-sa---a-i--o-- -m-la. I____ l_ p___ g_____ U_____ s__ g_ i___ / i_____ I-a-e l- p-a- g-a-a- U-r-v- s-m g- i-a- / i-a-a- ------------------------------------------------ Imate li plan grada? Upravo sam ga imao / imala. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Da----je-došao--a v-ij-me? O- ---e---gao d-ć--na-----e--. D_ l_ j_ d____ n_ v_______ O_ n___ m____ d___ n_ v_______ D- l- j- d-š-o n- v-i-e-e- O- n-j- m-g-o d-ć- n- v-i-e-e- --------------------------------------------------------- Da li je došao na vrijeme? On nije mogao doći na vrijeme. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. J--l- pro--šao--ut- ----ij- mog-- --o-----put. J_ l_ p_______ p___ O_ n___ m____ p______ p___ J- l- p-o-a-a- p-t- O- n-j- m-g-o p-o-a-i p-t- ---------------------------------------------- Je li pronašao put? On nije mogao pronaći put. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. D- l- te--e-o----zu-----O-----nij--m---o-r--umj--i. D_ l_ t_ j_ o_ r_______ O_ m_ n___ m____ r_________ D- l- t- j- o- r-z-m-o- O- m- n-j- m-g-o r-z-m-e-i- --------------------------------------------------- Da li te je on razumio? On me nije mogao razumjeti. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? Zašto nisi -o-ao - m-gla-d-ć- -a----jeme? Z____ n___ m____ / m____ d___ n_ v_______ Z-š-o n-s- m-g-o / m-g-a d-ć- n- v-i-e-e- ----------------------------------------- Zašto nisi mogao / mogla doći na vrijeme? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? Z-što-n----mo-ao --m-g-- p-o---- put? Z____ n___ m____ / m____ p______ p___ Z-š-o n-s- m-g-o / m-g-a p-o-a-i p-t- ------------------------------------- Zašto nisi mogao / mogla pronaći put? 0
Proč jsi mu nerozuměl? Z-što-g----si-----------g-- r---mj-ti? Z____ g_ n___ m____ / m____ r_________ Z-š-o g- n-s- m-g-o / m-g-a r-z-m-e-i- -------------------------------------- Zašto ga nisi mogao / mogla razumjeti? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. J- --s----o--o - mogla doći-na -r--e-e,-jer -i-- b----aut--us-. J_ n____ m____ / m____ d___ n_ v_______ j__ n___ b___ a________ J- n-s-m m-g-o / m-g-a d-ć- n- v-i-e-e- j-r n-j- b-l- a-t-b-s-. --------------------------------------------------------------- Ja nisam mogao / mogla doći na vrijeme, jer nije bilo autobusa. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. Ja-ni-a- -og-o --mo----p-o---i -ut,-jer-n-s----m----lan ----a. J_ n____ m____ / m____ p______ p___ j__ n____ i___ p___ g_____ J- n-s-m m-g-o / m-g-a p-o-a-i p-t- j-r n-s-m i-a- p-a- g-a-a- -------------------------------------------------------------- Ja nisam mogao / mogla pronaći put, jer nisam imao plan grada. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. J- g- -i--m mo--o---m-gl- -a-u----i- jer je-mu------il- preg-as--. J_ g_ n____ m____ / m____ r_________ j__ j_ m_____ b___ p_________ J- g- n-s-m m-g-o / m-g-a r-z-m-e-i- j-r j- m-z-k- b-l- p-e-l-s-a- ------------------------------------------------------------------ Ja ga nisam mogao / mogla razumjeti, jer je muzika bila preglasna. 0
Musel jsem si vzít taxi. Ja s---morao-- m-r--a---eti t-ksi. J_ s__ m____ / m_____ u____ t_____ J- s-m m-r-o / m-r-l- u-e-i t-k-i- ---------------------------------- Ja sam morao / morala uzeti taksi. 0
Musel jsem si koupit plán města. J----- ----- / ---a------iti----n g--da. J_ s__ m____ / m_____ k_____ p___ g_____ J- s-m m-r-o / m-r-l- k-p-t- p-a- g-a-a- ---------------------------------------- Ja sam morao / morala kupiti plan grada. 0
Musel jsem vypnout rádio. J- -a--mor-- --m--ala-is--jučit- r-di-. J_ s__ m____ / m_____ i_________ r_____ J- s-m m-r-o / m-r-l- i-k-j-č-t- r-d-o- --------------------------------------- Ja sam morao / morala isključiti radio. 0

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!