Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   ti ሕሉፍ 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [ሰማንያንክልተን]

82 [semaniyanikiliteni]

ሕሉፍ 2

ḥilufi 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? ግድ- ዲ- ---ላ-ስ -ትጽ-- ዘ-ካ-? ግ__ ዲ_ ኣ_____ ክ____ ዘ__ ? ግ-ን ዲ- ኣ-ቡ-ን- ክ-ጽ-ዕ ዘ-ካ ? ------------------------- ግድን ዲዩ ኣምቡላንስ ክትጽውዕ ዘለካ ? 0
h-il--i-2 ḥ_____ 2 h-i-u-i 2 --------- ḥilufi 2
Musel / musela jsi zavolat lékaře? ግ---ሓደ ሓ----------ለ-? ግ__ ሓ_ ሓ__ ክ____ ዘ___ ግ-ን ሓ- ሓ-ም ክ-ጽ-ዕ ዘ-ካ- --------------------- ግድን ሓደ ሓኪም ክትጽውዕ ዘለካ? 0
ḥi--f--2 ḥ_____ 2 h-i-u-i 2 --------- ḥilufi 2
Musel / musela jsi zavolat policii? ግድ- ን----ክትጽውዕ-? ግ__ ን___ ክ____ ? ግ-ን ን-ሊ- ክ-ጽ-ዕ ? ---------------- ግድን ንፖሊስ ክትጽውዕ ? 0
gidin- -īy- am-bu----si ki-----i--‘i z----- ? g_____ d___ a__________ k___________ z_____ ? g-d-n- d-y- a-i-u-a-i-i k-t-t-’-w-‘- z-l-k- ? --------------------------------------------- gidini dīyu amibulanisi kitits’iwi‘i zeleka ?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. እ--ቁ-ሪ---ፎን-ኣለ-ም-----ሳብ-ሕጂ ኔ-- ። እ_ ቁ__ ተ___ ኣ___ ዶ_ ክ__ ሕ_ ኔ__ ። እ- ቁ-ሪ ተ-ፎ- ኣ-ኩ- ዶ- ክ-ብ ሕ- ኔ-ኒ ። -------------------------------- እቲ ቁጽሪ ተለፎን ኣለኩም ዶ? ክሳብ ሕጂ ኔሩኒ ። 0
gi---i -ī-u a-ib------i ---i--’--i‘- z-l-k--? g_____ d___ a__________ k___________ z_____ ? g-d-n- d-y- a-i-u-a-i-i k-t-t-’-w-‘- z-l-k- ? --------------------------------------------- gidini dīyu amibulanisi kitits’iwi‘i zeleka ?
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. እ--ኣ--- ኣለ-ም ዶ? ክ-- ሕጂ ኔ-ኒ ። እ_ ኣ___ ኣ___ ዶ_ ክ__ ሕ_ ኔ__ ። እ- ኣ-ራ- ኣ-ኩ- ዶ- ክ-ብ ሕ- ኔ-ኒ ። ---------------------------- እቲ ኣድራሻ ኣለኩም ዶ? ክሳብ ሕጂ ኔሩኒ ። 0
gid--i--ī-u-a---ulani-- --t---’i--‘---e---- ? g_____ d___ a__________ k___________ z_____ ? g-d-n- d-y- a-i-u-a-i-i k-t-t-’-w-‘- z-l-k- ? --------------------------------------------- gidini dīyu amibulanisi kitits’iwi‘i zeleka ?
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. እ-------ይ ----ኣለ-- -?-ክ------ኔሩኒ-። እ_ ፕ__ ና_ ከ__ ኣ___ ዶ_ ክ__ ሕ_ ኔ__ ። እ- ፕ-ን ና- ከ-ማ ኣ-ኩ- ዶ- ክ-ብ ሕ- ኔ-ኒ ። ---------------------------------- እቲ ፕላን ናይ ከተማ ኣለኩም ዶ? ክሳብ ሕጂ ኔሩኒ ። 0
gidi-i-ḥ--- ḥak-m- k-----’-wi‘- -el-ka? g_____ ḥ___ ḥ_____ k___________ z______ g-d-n- h-a-e h-a-ī-i k-t-t-’-w-‘- z-l-k-? ----------------------------------------- gidini ḥade ḥakīmi kitits’iwi‘i zeleka?
Přišel včas? Nemohl přijít včas. ኣ--ሰዓ- -ዩ --ኡ- ---ዓቱ---ጽእ-ኣይከ-ለ-። ኣ_ ሰ__ ድ_ መ___ ኣ____ ክ___ ኣ______ ኣ- ሰ-ቱ ድ- መ-ኡ- ኣ-ሰ-ቱ ክ-ጽ- ኣ-ከ-ለ-። --------------------------------- ኣብ ሰዓቱ ድዩ መጺኡ? ኣብሰዓቱ ክመጽእ ኣይከኣለን። 0
gidi-i ḥ-d- --akīmi k--i--’iw----zeleka? g_____ ḥ___ ḥ_____ k___________ z______ g-d-n- h-a-e h-a-ī-i k-t-t-’-w-‘- z-l-k-? ----------------------------------------- gidini ḥade ḥakīmi kitits’iwi‘i zeleka?
Našel cestu? Nemohl najít cestu. እቲ-መገዲ-ረኺቡ--ዶ?-ንሱ-እቲ--ገ- ክረ-- -ይከ-ለን። እ_ መ__ ረ___ ዶ_ ን_ እ_ መ__ ክ___ ኣ______ እ- መ-ዲ ረ-ቡ- ዶ- ን- እ- መ-ዲ ክ-ኽ- ኣ-ከ-ለ-። ------------------------------------- እቲ መገዲ ረኺቡዎ ዶ? ንሱ እቲ መገዲ ክረኽቦ ኣይከኣለን። 0
g-dini-ḥa-e----kī---kitits--wi‘i--e-eka? g_____ ḥ___ ḥ_____ k___________ z______ g-d-n- h-a-e h-a-ī-i k-t-t-’-w-‘- z-l-k-? ----------------------------------------- gidini ḥade ḥakīmi kitits’iwi‘i zeleka?
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. ንሱ-ተ---- ዶ-ንሱ ን---ክ-ድ-- -ይከ---። ን_ ተ____ ዶ___ ን__ ክ____ ኣ______ ን- ተ-ዲ-ካ ዶ-ን- ን-ይ ክ-ድ-ኒ ኣ-ከ-ለ-። ------------------------------- ንሱ ተረዲኡካ ዶ?ንሱ ንዓይ ክርድኣኒ ኣይከኣለን። 0
g-di---nipo---- -i------w-‘i ? g_____ n_______ k___________ ? g-d-n- n-p-l-s- k-t-t-’-w-‘- ? ------------------------------ gidini nipolīsi kitits’iwi‘i ?
Proč jsi nemohl přijít včas? ስ------ብሰዓ- -ትመጽ- ዘ-ከ--ካ? ስ_____ ብ___ ክ____ ዘ______ ስ-ም-ታ- ብ-ዓ- ክ-መ-እ ዘ-ከ-ል-? ------------------------- ስለምንታይ ብሰዓቱ ክትመጽእ ዘይከኣልካ? 0
g---n- -ip--ī-- kiti--’i-i‘--? g_____ n_______ k___________ ? g-d-n- n-p-l-s- k-t-t-’-w-‘- ? ------------------------------ gidini nipolīsi kitits’iwi‘i ?
Proč jsi nemohl najít cestu? ስለምን-ይ-መ---ክ-ረ----ይ-ኣ-ካ? ስ_____ መ__ ክ____ ዘ______ ስ-ም-ታ- መ-ዲ ክ-ረ-ቦ ዘ-ከ-ል-? ------------------------ ስለምንታይ መገዲ ክትረኽቦ ዘይከኣልካ? 0
gi-ini-n--olīs---i-it-’--i‘i-? g_____ n_______ k___________ ? g-d-n- n-p-l-s- k-t-t-’-w-‘- ? ------------------------------ gidini nipolīsi kitits’iwi‘i ?
Proč jsi mu nerozuměl? ስለ-ንታይ------ት-ድኦ ዘ--ኣል-? ስ_____ ን__ ክ____ ዘ______ ስ-ም-ታ- ን-ኡ ክ-ር-ኦ ዘ-ከ-ል-? ------------------------ ስለምንታይ ንዕኡ ክትርድኦ ዘይከኣልካ? 0
itī k’ut--ir- -elef-n---l-kum- -o? -is-b- -̣-jī----u-ī-። i__ k________ t_______ a______ d__ k_____ ḥ___ n_____ ። i-ī k-u-s-i-ī t-l-f-n- a-e-u-i d-? k-s-b- h-i-ī n-r-n- ። -------------------------------------------------------- itī k’uts’irī telefoni alekumi do? kisabi ḥijī nērunī ።
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. ቡ- --ዘ--ብረ---ሰዓተ-------ኣይ-ኣልኩን። ቡ_ ስ______ ኣ_____ ክ___ ኣ_______ ቡ- ስ-ዘ-ነ-ረ ኣ-ሰ-ተ- ክ-ጽ- ኣ-ከ-ል-ን- ------------------------------- ቡስ ስለዘይነብረ ኣብሰዓተይ ክመጽእ ኣይከኣልኩን። 0
i-ī-k-u-s’-rī -e-e-on- al-k--i-do- -i-a-i-ḥijī--ērunī ። i__ k________ t_______ a______ d__ k_____ ḥ___ n_____ ። i-ī k-u-s-i-ī t-l-f-n- a-e-u-i d-? k-s-b- h-i-ī n-r-n- ። -------------------------------------------------------- itī k’uts’irī telefoni alekumi do? kisabi ḥijī nērunī ።
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. ፕላን ናይ -ተማ-ስለ-ይነበ-ኒመገዲ---ክብ --ከኣ-ኩ-። ፕ__ ና_ ከ__ ስ__________ ክ___ ኣ_______ ፕ-ን ና- ከ-ማ ስ-ዘ-ነ-ረ-መ-ዲ ክ-ክ- ኣ-ከ-ል-ን- ------------------------------------ ፕላን ናይ ከተማ ስለዘይነበረኒመገዲ ክረክብ ኣይከኣልኩን። 0
itī-k--t--i-ī--el-------l-k--i---?--i-ab- h-i-ī-nē-u-- ። i__ k________ t_______ a______ d__ k_____ ḥ___ n_____ ። i-ī k-u-s-i-ī t-l-f-n- a-e-u-i d-? k-s-b- h-i-ī n-r-n- ። -------------------------------------------------------- itī k’uts’irī telefoni alekumi do? kisabi ḥijī nērunī ።
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. ሙ----------ለ-ዝነ-ረ ንዕ--ክ-ድኦ-ኣይ----ን ። ሙ__ ዓ_ ኢ_ ስ_ ዝ___ ን__ ክ___ ኣ______ ። ሙ-ቃ ዓ- ኢ- ስ- ዝ-በ- ን-ኡ ክ-ድ- ኣ-ከ-ል-ን ። ------------------------------------ ሙዚቃ ዓው ኢሉ ስለ ዝነበረ ንዕኡ ክርድኦ ኣይከኣልኩን ። 0
i----di--sh---l--um- --?--i---- h--jī --ru---። i__ a_______ a______ d__ k_____ ḥ___ n_____ ። i-ī a-i-a-h- a-e-u-i d-? k-s-b- h-i-ī n-r-n- ። ---------------------------------------------- itī adirasha alekumi do? kisabi ḥijī nērunī ።
Musel jsem si vzít taxi. ሓደ --- ክወ-ድ-ኔሩ-። ሓ_ ታ__ ክ___ ኔ___ ሓ- ታ-ሲ ክ-ስ- ኔ-ኒ- ---------------- ሓደ ታክሲ ክወስድ ኔሩኒ። 0
itī-a--rash- a---u-- do- -isabi-ḥi-ī nē-unī ። i__ a_______ a______ d__ k_____ ḥ___ n_____ ። i-ī a-i-a-h- a-e-u-i d-? k-s-b- h-i-ī n-r-n- ። ---------------------------------------------- itī adirasha alekumi do? kisabi ḥijī nērunī ።
Musel jsem si koupit plán města. ሓደ-ፕላን-ና- -ተ--ክ-ዝእ ኔሩ-። ሓ_ ፕ__ ና_ ከ__ ክ___ ኔ___ ሓ- ፕ-ን ና- ከ-ማ ክ-ዝ- ኔ-ኒ- ----------------------- ሓደ ፕላን ናይ ከተማ ክገዝእ ኔሩኒ። 0
i-- a-i--s-----eku-i-do? -isa-i---ij- n--un--። i__ a_______ a______ d__ k_____ ḥ___ n_____ ። i-ī a-i-a-h- a-e-u-i d-? k-s-b- h-i-ī n-r-n- ። ---------------------------------------------- itī adirasha alekumi do? kisabi ḥijī nērunī ።
Musel jsem vypnout rádio. እ- ሬድዮ-ከጥፍ--ኔ-ኒ። እ_ ሬ__ ከ___ ኔ___ እ- ሬ-ዮ ከ-ፍ- ኔ-ኒ- ---------------- እቲ ሬድዮ ከጥፍኦ ኔሩኒ። 0
i-ī pilan- -a-----te-- al---mi--o- kis-b- --ijī -ēru-- ። i__ p_____ n___ k_____ a______ d__ k_____ ḥ___ n_____ ። i-ī p-l-n- n-y- k-t-m- a-e-u-i d-? k-s-b- h-i-ī n-r-n- ። -------------------------------------------------------- itī pilani nayi ketema alekumi do? kisabi ḥijī nērunī ።

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!