Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   bg Минало време 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [осемдесет и три]

83 [osemdeset i tri]

Минало време 3

Minalo vreme 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
telefonovat звъ-я-/ обаж--м-с- по---лефо-а з____ / о______ с_ п_ т_______ з-ъ-я / о-а-д-м с- п- т-л-ф-н- ------------------------------ звъня / обаждам се по телефона 0
M----o v-eme 3 M_____ v____ 3 M-n-l- v-e-e 3 -------------- Minalo vreme 3
Telefonoval jsem. А--зв--ях по-т-лефо-а. А_ з_____ п_ т________ А- з-ъ-я- п- т-л-ф-н-. ---------------------- Аз звънях по телефона. 0
Mi--l- --e-e 3 M_____ v____ 3 M-n-l- v-e-e 3 -------------- Minalo vreme 3
Celou dobu jsem telefonoval. Го-о--х -- --л--она-пр-- ця---о вре-е. Г______ п_ т_______ п___ ц_____ в_____ Г-в-р-х п- т-л-ф-н- п-е- ц-л-т- в-е-е- -------------------------------------- Говорих по телефона през цялото време. 0
zv---a / ob--h--- se ---tel----a z_____ / o_______ s_ p_ t_______ z-y-y- / o-a-h-a- s- p- t-l-f-n- -------------------------------- zvynya / obazhdam se po telefona
ptát se Пи--м П____ П-т-м ----- Питам 0
zv--ya-/-o---hd-- -e----tel-fo-a z_____ / o_______ s_ p_ t_______ z-y-y- / o-a-h-a- s- p- t-l-f-n- -------------------------------- zvynya / obazhdam se po telefona
Zeptal jsem se. А----т-х. А_ п_____ А- п-т-х- --------- Аз питах. 0
zvy-ya-/ obaz-d-m ---po t--e--na z_____ / o_______ s_ p_ t_______ z-y-y- / o-a-h-a- s- p- t-l-f-n- -------------------------------- zvynya / obazhdam se po telefona
Vždy jsem se ptal. Аз--ос-----о --та-. А_ п________ п_____ А- п-с-о-н-о п-т-х- ------------------- Аз постоянно питах. 0
A--zvyny--- -o telef-na. A_ z_______ p_ t________ A- z-y-y-k- p- t-l-f-n-. ------------------------ Az zvynyakh po telefona.
vyprávět Р-з-а--ам Р________ Р-з-а-в-м --------- Разказвам 0
Az-zvyny--- p-----efo-a. A_ z_______ p_ t________ A- z-y-y-k- p- t-l-f-n-. ------------------------ Az zvynyakh po telefona.
Vyprávěl jsem. А- -а------х. А_ р_________ А- р-з-а-в-х- ------------- Аз разказвах. 0
A- z--n----------lef-na. A_ z_______ p_ t________ A- z-y-y-k- p- t-l-f-n-. ------------------------ Az zvynyakh po telefona.
Vyprávěl jsem celou příhodu. А--р-з--за---ялат--и---рия. А_ р_______ ц_____ и_______ А- р-з-а-а- ц-л-т- и-т-р-я- --------------------------- Аз разказах цялата история. 0
Gov-r----po -el-fona-prez t-yal--o-vreme. G_______ p_ t_______ p___ t_______ v_____ G-v-r-k- p- t-l-f-n- p-e- t-y-l-t- v-e-e- ----------------------------------------- Govorikh po telefona prez tsyaloto vreme.
učit se У-а У__ У-а --- Уча 0
Govorik--p--te-e-ona pr-z--syalo-- v----. G_______ p_ t_______ p___ t_______ v_____ G-v-r-k- p- t-l-f-n- p-e- t-y-l-t- v-e-e- ----------------------------------------- Govorikh po telefona prez tsyaloto vreme.
Učil jsem se. А- -чих. А_ у____ А- у-и-. -------- Аз учих. 0
G-vor-k- p- t--ef--a-p-e--ts---o-o -re-e. G_______ p_ t_______ p___ t_______ v_____ G-v-r-k- p- t-l-f-n- p-e- t-y-l-t- v-e-e- ----------------------------------------- Govorikh po telefona prez tsyaloto vreme.
Učil jsem se celý večer. А- -ч-х -яла-ве---. А_ у___ ц___ в_____ А- у-и- ц-л- в-ч-р- ------------------- Аз учих цяла вечер. 0
Pi--m P____ P-t-m ----- Pitam
pracovat Ра-отя Р_____ Р-б-т- ------ Работя 0
P---m P____ P-t-m ----- Pitam
Pracoval jsem. Аз-ра--т--. А_ р_______ А- р-б-т-х- ----------- Аз работих. 0
Pi--m P____ P-t-m ----- Pitam
Pracoval jsem celý den. А--р--отих-ця- д-н. А_ р______ ц__ д___ А- р-б-т-х ц-л д-н- ------------------- Аз работих цял ден. 0
Az--ita--. A_ p______ A- p-t-k-. ---------- Az pitakh.
jíst Я- Я_ Я- -- Ям 0
Az-p--a--. A_ p______ A- p-t-k-. ---------- Az pitakh.
Jedl jsem. Аз-ядох. А_ я____ А- я-о-. -------- Аз ядох. 0
Az-p-t-kh. A_ p______ A- p-t-k-. ---------- Az pitakh.
Snědl jsem všechno jídlo. Аз --яд---вс-ч-ата-х---а. А_ и_____ в_______ х_____ А- и-я-о- в-и-к-т- х-а-а- ------------------------- Аз изядох всичката храна. 0
A--p--to----- ---akh. A_ p_________ p______ A- p-s-o-a-n- p-t-k-. --------------------- Az postoyanno pitakh.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!