Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   eo Is-tempo 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [okdek tri]

Is-tempo 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
telefonovat te----ni t_______ t-l-f-n- -------- telefoni 0
Telefonoval jsem. M--t-lef-nis. M_ t_________ M- t-l-f-n-s- ------------- Mi telefonis. 0
Celou dobu jsem telefonoval. M---el-f-ni--la----an -e----. M_ t________ l_ t____ t______ M- t-l-f-n-s l- t-t-n t-m-o-. ----------------------------- Mi telefonis la tutan tempon. 0
ptát se d--andi d______ d-m-n-i ------- demandi 0
Zeptal jsem se. Mi -e-a-di-. M_ d________ M- d-m-n-i-. ------------ Mi demandis. 0
Vždy jsem se ptal. Mi ĉ-am-deman---. M_ ĉ___ d________ M- ĉ-a- d-m-n-i-. ----------------- Mi ĉiam demandis. 0
vyprávět r-ko-ti r______ r-k-n-i ------- rakonti 0
Vyprávěl jsem. Mi r----tis. M_ r________ M- r-k-n-i-. ------------ Mi rakontis. 0
Vyprávěl jsem celou příhodu. Mi r--ontis la t-t-n---st-rio-. M_ r_______ l_ t____ h_________ M- r-k-n-i- l- t-t-n h-s-o-i-n- ------------------------------- Mi rakontis la tutan historion. 0
učit se st--i s____ s-u-i ----- studi 0
Učil jsem se. M- -tu-is. M_ s______ M- s-u-i-. ---------- Mi studis. 0
Učil jsem se celý večer. M-----d-s -a tut-----sp--o-. M_ s_____ l_ t____ v________ M- s-u-i- l- t-t-n v-s-e-o-. ---------------------------- Mi studis la tutan vesperon. 0
pracovat la---i l_____ l-b-r- ------ labori 0
Pracoval jsem. M- lab-ri-. M_ l_______ M- l-b-r-s- ----------- Mi laboris. 0
Pracoval jsem celý den. Mi lab--is--a ---an-t-g--. M_ l______ l_ t____ t_____ M- l-b-r-s l- t-t-n t-g-n- -------------------------- Mi laboris la tutan tagon. 0
jíst man-i m____ m-n-i ----- manĝi 0
Jedl jsem. Mi-m--ĝi-. M_ m______ M- m-n-i-. ---------- Mi manĝis. 0
Snědl jsem všechno jídlo. Mi-m-nĝis -a-tut-n-m--ĝon. M_ m_____ l_ t____ m______ M- m-n-i- l- t-t-n m-n-o-. -------------------------- Mi manĝis la tutan manĝon. 0

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!