Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   kk Өткен шақ 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [сексен үш]

83 [seksen üş]

Өткен шақ 3

Ötken şaq 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
telefonovat т--ефонме----й--су т_________ с______ т-л-ф-н-е- с-й-е-у ------------------ телефонмен сөйлесу 0
Öt-e- şaq-3 Ö____ ş__ 3 Ö-k-n ş-q 3 ----------- Ötken şaq 3
Telefonoval jsem. Ме--т-лефонм-н -----ст-м. М__ т_________ с_________ М-н т-л-ф-н-е- с-й-е-т-м- ------------------------- Мен телефонмен сөйлестім. 0
Ö-----ş---3 Ö____ ş__ 3 Ö-k-n ş-q 3 ----------- Ötken şaq 3
Celou dobu jsem telefonoval. М-- ү-ем---елефон--н-сө-лес-п-ж--ді-. М__ ү____ т_________ с_______ ж______ М-н ү-е-і т-л-ф-н-е- с-й-е-і- ж-р-і-. ------------------------------------- Мен үнемі телефонмен сөйлесіп жүрдім. 0
telefonm---sö---sw t_________ s______ t-l-f-n-e- s-y-e-w ------------------ telefonmen söylesw
ptát se с-р-у с____ с-р-у ----- сұрау 0
tel--on--n s--le-w t_________ s______ t-l-f-n-e- s-y-e-w ------------------ telefonmen söylesw
Zeptal jsem se. М-- сұ-а---. М__ с_______ М-н с-р-д-м- ------------ Мен сұрадым. 0
t---fon-e- -öy-e-w t_________ s______ t-l-f-n-e- s-y-e-w ------------------ telefonmen söylesw
Vždy jsem se ptal. Ме---не-----ра-т-н--н. М__ ү____ с___________ М-н ү-е-і с-р-й-ы-м-н- ---------------------- Мен үнемі сұрайтынмын. 0
M-- t---f-n-en sö-le-t-m. M__ t_________ s_________ M-n t-l-f-n-e- s-y-e-t-m- ------------------------- Men telefonmen söylestim.
vyprávět айту а___ а-т- ---- айту 0
M---t-le-on-e---öy--s---. M__ t_________ s_________ M-n t-l-f-n-e- s-y-e-t-m- ------------------------- Men telefonmen söylestim.
Vyprávěl jsem. М-- айт---б-рдім. М__ а____ б______ М-н а-т-п б-р-і-. ----------------- Мен айтып бердім. 0
Men--elef-nme- s---e-ti-. M__ t_________ s_________ M-n t-l-f-n-e- s-y-e-t-m- ------------------------- Men telefonmen söylestim.
Vyprávěl jsem celou příhodu. Мен оқ-ғ--ы --л-қ -й-ы- б--дім. М__ о______ т____ а____ б______ М-н о-и-а-ы т-л-қ а-т-п б-р-і-. ------------------------------- Мен оқиғаны толық айтып бердім. 0
M-n ün-mi-te-e-onme--sö-l-s--------m. M__ ü____ t_________ s_______ j______ M-n ü-e-i t-l-f-n-e- s-y-e-i- j-r-i-. ------------------------------------- Men ünemi telefonmen söylesip jürdim.
učit se оқу о__ о-у --- оқу 0
M-- ---mi --l---n--n sö-le-i--jür--m. M__ ü____ t_________ s_______ j______ M-n ü-e-i t-l-f-n-e- s-y-e-i- j-r-i-. ------------------------------------- Men ünemi telefonmen söylesip jürdim.
Učil jsem se. Мен----д-м. М__ о______ М-н о-ы-ы-. ----------- Мен оқыдым. 0
M---ü--m--te--fo--en-söy--si---ü-d--. M__ ü____ t_________ s_______ j______ M-n ü-e-i t-l-f-n-e- s-y-e-i- j-r-i-. ------------------------------------- Men ünemi telefonmen söylesip jürdim.
Učil jsem se celý večer. Ме--------й- о-----. М__ к__ б___ о______ М-н к-ш б-й- о-ы-ы-. -------------------- Мен кеш бойы оқыдым. 0
su--w s____ s-r-w ----- suraw
pracovat ж-м-с -с-еу ж____ і____ ж-м-с і-т-у ----------- жұмыс істеу 0
s---w s____ s-r-w ----- suraw
Pracoval jsem. Ме--жұм-с і--е-і-. М__ ж____ і_______ М-н ж-м-с і-т-д-м- ------------------ Мен жұмыс істедім. 0
s--aw s____ s-r-w ----- suraw
Pracoval jsem celý den. М-н кү---бо-ы жұмыс-іс--ді-. М__ к___ б___ ж____ і_______ М-н к-н- б-й- ж-м-с і-т-д-м- ---------------------------- Мен күні бойы жұмыс істедім. 0
Men---r--ım. M__ s_______ M-n s-r-d-m- ------------ Men suradım.
jíst т--а--ану т________ т-м-қ-а-у --------- тамақтану 0
Me--s-radı-. M__ s_______ M-n s-r-d-m- ------------ Men suradım.
Jedl jsem. М---т--ақ---дым. М__ т___________ М-н т-м-қ-а-д-м- ---------------- Мен тамақтандым. 0
Men-surad--. M__ s_______ M-n s-r-d-m- ------------ Men suradım.
Snědl jsem všechno jídlo. М-н б-р--ам---ы--е--қо-ды-. М__ б__ т______ ж__ қ______ М-н б-р т-м-қ-ы ж-п қ-й-ы-. --------------------------- Мен бар тамақты жеп қойдым. 0
M---ü-e-- --------m--. M__ ü____ s___________ M-n ü-e-i s-r-y-ı-m-n- ---------------------- Men ünemi suraytınmın.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!