Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   mk Минато време 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [осумдесет и три]

83 [osoomdyesyet i tri]

Минато време 3

Minato vryemye 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
telefonovat т---ф---ра т_________ т-л-ф-н-р- ---------- телефонира 0
M----o--ry---- 3 M_____ v______ 3 M-n-t- v-y-m-e 3 ---------------- Minato vryemye 3
Telefonoval jsem. Ја--т--ефо-ирав. Ј__ т___________ Ј-с т-л-ф-н-р-в- ---------------- Јас телефонирав. 0
M-nato--r------3 M_____ v______ 3 M-n-t- v-y-m-e 3 ---------------- Minato vryemye 3
Celou dobu jsem telefonoval. Ј-с ------ре-е --л-фо--рав. Ј__ ц___ в____ т___________ Ј-с ц-л- в-е-е т-л-ф-н-р-в- --------------------------- Јас цело време телефонирав. 0
t--l-e-onira t___________ t-e-y-f-n-r- ------------ tyelyefonira
ptát se пр-ш--а п______ п-а-у-а ------- прашува 0
ty---ef-nira t___________ t-e-y-f-n-r- ------------ tyelyefonira
Zeptal jsem se. Ј-с-----ав. Ј__ п______ Ј-с п-а-а-. ----------- Јас прашав. 0
t-ely-foni-a t___________ t-e-y-f-n-r- ------------ tyelyefonira
Vždy jsem se ptal. Ја--се----ш п-ашу-ав. Ј__ с______ п________ Ј-с с-к-г-ш п-а-у-а-. --------------------- Јас секогаш прашував. 0
Ј-s---ely----i---. Ј__ t_____________ Ј-s t-e-y-f-n-r-v- ------------------ Јas tyelyefonirav.
vyprávět р-с---у-а р________ р-с-а-у-а --------- раскажува 0
Ј-s -y-lye-o-i-av. Ј__ t_____________ Ј-s t-e-y-f-n-r-v- ------------------ Јas tyelyefonirav.
Vyprávěl jsem. Ја-------жув--. Ј__ р__________ Ј-с р-с-а-у-а-. --------------- Јас раскажував. 0
Јas ----ye-o-ira-. Ј__ t_____________ Ј-s t-e-y-f-n-r-v- ------------------ Јas tyelyefonirav.
Vyprávěl jsem celou příhodu. Ј-с -а-р-с---а--ц--ат--п-и--зна. Ј__ ј_ р_______ ц_____ п________ Ј-с ј- р-с-а-а- ц-л-т- п-и-а-н-. -------------------------------- Јас ја раскажав целата приказна. 0
Јa--tzy-lo-vrye----t-elyefo----v. Ј__ t_____ v______ t_____________ Ј-s t-y-l- v-y-m-e t-e-y-f-n-r-v- --------------------------------- Јas tzyelo vryemye tyelyefonirav.
učit se учи у__ у-и --- учи 0
Јa- tz-elo-----m-e-ty--ye-o--ra-. Ј__ t_____ v______ t_____________ Ј-s t-y-l- v-y-m-e t-e-y-f-n-r-v- --------------------------------- Јas tzyelo vryemye tyelyefonirav.
Učil jsem se. Јас-уч-в. Ј__ у____ Ј-с у-е-. --------- Јас учев. 0
Јas--zyel-----emye ty----f-ni--v. Ј__ t_____ v______ t_____________ Ј-s t-y-l- v-y-m-e t-e-y-f-n-r-v- --------------------------------- Јas tzyelo vryemye tyelyefonirav.
Učil jsem se celý večer. Јас у-е- це-а в-че-. Ј__ у___ ц___ в_____ Ј-с у-е- ц-л- в-ч-р- -------------------- Јас учев цела вечер. 0
prash---a p________ p-a-h-o-a --------- prashoova
pracovat раб--и р_____ р-б-т- ------ работи 0
pra-h---a p________ p-a-h-o-a --------- prashoova
Pracoval jsem. Ј-с--аб-т-в. Ј__ р_______ Ј-с р-б-т-в- ------------ Јас работев. 0
p-as-o--a p________ p-a-h-o-a --------- prashoova
Pracoval jsem celý den. Јас----о-е---е- --н. Ј__ р______ ц__ д___ Ј-с р-б-т-в ц-л д-н- -------------------- Јас работев цел ден. 0
Ј-s-p-as---. Ј__ p_______ Ј-s p-a-h-v- ------------ Јas prashav.
jíst ј-де ј___ ј-д- ---- јаде 0
Јa- pr-s-av. Ј__ p_______ Ј-s p-a-h-v- ------------ Јas prashav.
Jedl jsem. Ј-- --дев. Ј__ ј_____ Ј-с ј-д-в- ---------- Јас јадев. 0
Ј----r-shav. Ј__ p_______ Ј-s p-a-h-v- ------------ Јas prashav.
Snědl jsem všechno jídlo. Ја- г---зе-о- -е-от--ј---ње. Ј__ г_ и_____ ц_____ ј______ Ј-с г- и-е-о- ц-л-т- ј-д-њ-. ---------------------------- Јас го изедов целото јадење. 0
Ј-- -yekogua-h -ra-hoov--. Ј__ s_________ p__________ Ј-s s-e-o-u-s- p-a-h-o-a-. -------------------------- Јas syekoguash prashoovav.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!