Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   mk Минато време 3

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

83 [осумдесет и три]

83 [osoomdyesyet i tri]

Минато време 3

Minato vryemye 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
telefonovat те-ефо-и-а т_________ т-л-ф-н-р- ---------- телефонира 0
Minat--vrye-ye-3 M_____ v______ 3 M-n-t- v-y-m-e 3 ---------------- Minato vryemye 3
Telefonoval jsem. Ј----е-е-о--ра-. Ј__ т___________ Ј-с т-л-ф-н-р-в- ---------------- Јас телефонирав. 0
Mi-a-- v---my- 3 M_____ v______ 3 M-n-t- v-y-m-e 3 ---------------- Minato vryemye 3
Celou dobu jsem telefonoval. Ја- ц-ло-в---------ф-----в. Ј__ ц___ в____ т___________ Ј-с ц-л- в-е-е т-л-ф-н-р-в- --------------------------- Јас цело време телефонирав. 0
ty-l-ef---ra t___________ t-e-y-f-n-r- ------------ tyelyefonira
ptát se пр----а п______ п-а-у-а ------- прашува 0
t-el-ef--i-a t___________ t-e-y-f-n-r- ------------ tyelyefonira
Zeptal jsem se. Ј-с--ра--в. Ј__ п______ Ј-с п-а-а-. ----------- Јас прашав. 0
ty--yef--i-a t___________ t-e-y-f-n-r- ------------ tyelyefonira
Vždy jsem se ptal. Ј---с-----ш п--шу--в. Ј__ с______ п________ Ј-с с-к-г-ш п-а-у-а-. --------------------- Јас секогаш прашував. 0
Јas -ye-y-f--ir-v. Ј__ t_____________ Ј-s t-e-y-f-n-r-v- ------------------ Јas tyelyefonirav.
vyprávět р--каж--а р________ р-с-а-у-а --------- раскажува 0
Јas --el-ef-n-r--. Ј__ t_____________ Ј-s t-e-y-f-n-r-v- ------------------ Јas tyelyefonirav.
Vyprávěl jsem. Јас-----ажу-а-. Ј__ р__________ Ј-с р-с-а-у-а-. --------------- Јас раскажував. 0
Јas t-ely------av. Ј__ t_____________ Ј-s t-e-y-f-n-r-v- ------------------ Јas tyelyefonirav.
Vyprávěl jsem celou příhodu. Ј---ј---а-к-ж-- цела-а ----а---. Ј__ ј_ р_______ ц_____ п________ Ј-с ј- р-с-а-а- ц-л-т- п-и-а-н-. -------------------------------- Јас ја раскажав целата приказна. 0
Ј-s -z---o vr-emy------y-fonir--. Ј__ t_____ v______ t_____________ Ј-s t-y-l- v-y-m-e t-e-y-f-n-r-v- --------------------------------- Јas tzyelo vryemye tyelyefonirav.
učit se учи у__ у-и --- учи 0
Јa- tz--l-----e-ye t--ly--on---v. Ј__ t_____ v______ t_____________ Ј-s t-y-l- v-y-m-e t-e-y-f-n-r-v- --------------------------------- Јas tzyelo vryemye tyelyefonirav.
Učil jsem se. Јас у-е-. Ј__ у____ Ј-с у-е-. --------- Јас учев. 0
Ј-- tz-------y---e---elye-o-----. Ј__ t_____ v______ t_____________ Ј-s t-y-l- v-y-m-e t-e-y-f-n-r-v- --------------------------------- Јas tzyelo vryemye tyelyefonirav.
Učil jsem se celý večer. Ј-с--ч-в---ла вечер. Ј__ у___ ц___ в_____ Ј-с у-е- ц-л- в-ч-р- -------------------- Јас учев цела вечер. 0
p--sh-o-a p________ p-a-h-o-a --------- prashoova
pracovat раб-ти р_____ р-б-т- ------ работи 0
prash-o-a p________ p-a-h-o-a --------- prashoova
Pracoval jsem. Ј---р----е-. Ј__ р_______ Ј-с р-б-т-в- ------------ Јас работев. 0
pra---ova p________ p-a-h-o-a --------- prashoova
Pracoval jsem celý den. Јас -----ев-це- -ен. Ј__ р______ ц__ д___ Ј-с р-б-т-в ц-л д-н- -------------------- Јас работев цел ден. 0
Ј-- p---h-v. Ј__ p_______ Ј-s p-a-h-v- ------------ Јas prashav.
jíst ја-е ј___ ј-д- ---- јаде 0
Ј-s p-a--a-. Ј__ p_______ Ј-s p-a-h-v- ------------ Јas prashav.
Jedl jsem. Ј---јаде-. Ј__ ј_____ Ј-с ј-д-в- ---------- Јас јадев. 0
Ј-s-prash--. Ј__ p_______ Ј-s p-a-h-v- ------------ Јas prashav.
Snědl jsem všechno jídlo. Ј-с-г- и-едов-целото-јаде--. Ј__ г_ и_____ ц_____ ј______ Ј-с г- и-е-о- ц-л-т- ј-д-њ-. ---------------------------- Јас го изедов целото јадење. 0
Ј-------o-uas- p--sh-----. Ј__ s_________ p__________ Ј-s s-e-o-u-s- p-a-h-o-a-. -------------------------- Јas syekoguash prashoovav.

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!