Konverzační příručka

cs Minulý čas 3   »   mr भूतकाळ ३

83 [osmdesát tři]

Minulý čas 3

Minulý čas 3

८३ [त्र्याऐंशी]

83 [Tryā'ainśī]

भूतकाळ ३

bhūtakāḷa 3

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
telefonovat ट-लि-ो- कर-े टे___ क__ ट-ल-फ-न क-ण- ------------ टेलिफोन करणे 0
b-ū-akāḷ--3 b________ 3 b-ū-a-ā-a 3 ----------- bhūtakāḷa 3
Telefonoval jsem. म--टेल--ोन--े--. मी टे___ के__ म- ट-ल-फ-न क-ल-. ---------------- मी टेलिफोन केला. 0
bh---k--a-3 b________ 3 b-ū-a-ā-a 3 ----------- bhūtakāḷa 3
Celou dobu jsem telefonoval. मी---पूर-- व-- ट-------- ---त -ोत---/ --ते. मी सं___ वे_ टे_____ बो__ हो__ / हो__ म- स-प-र-ण व-ळ ट-ल-फ-न-र ब-ल- ह-त-. / ह-त-. ------------------------------------------- मी संपूर्ण वेळ टेलिफोनवर बोलत होतो. / होते. 0
ṭēlip---- --ra-ē ṭ________ k_____ ṭ-l-p-ō-a k-r-ṇ- ---------------- ṭēliphōna karaṇē
ptát se विचार-े वि___ व-च-र-े ------- विचारणे 0
ṭēl-phō-a-----ṇē ṭ________ k_____ ṭ-l-p-ō-a k-r-ṇ- ---------------- ṭēliphōna karaṇē
Zeptal jsem se. म--विचारले. मी वि____ म- व-च-र-े- ----------- मी विचारले. 0
ṭē---hōna------ē ṭ________ k_____ ṭ-l-p-ō-a k-r-ṇ- ---------------- ṭēliphōna karaṇē
Vždy jsem se ptal. मी नेह--ीच -ि-ार---ल-. मी ने___ वि___ आ__ म- न-ह-म-च व-च-र- आ-ो- ---------------------- मी नेहेमीच विचारत आलो. 0
mī--ē-ip-ō-a----ā. m_ ṭ________ k____ m- ṭ-l-p-ō-a k-l-. ------------------ mī ṭēliphōna kēlā.
vyprávět नि--द--कर-े नि___ क__ न-व-द- क-ण- ----------- निवेदन करणे 0
mī --l-p---a-kēlā. m_ ṭ________ k____ m- ṭ-l-p-ō-a k-l-. ------------------ mī ṭēliphōna kēlā.
Vyprávěl jsem. म--न---दन--ेले. मी नि___ के__ म- न-व-द- क-ल-. --------------- मी निवेदन केले. 0
m- ṭ-liphō-- k---. m_ ṭ________ k____ m- ṭ-l-p-ō-a k-l-. ------------------ mī ṭēliphōna kēlā.
Vyprávěl jsem celou příhodu. मी---र-----ाण- --व-द---े--. मी पू__ क__ नि___ के__ म- प-र-ण क-ा-ी न-व-द- क-ल-. --------------------------- मी पूर्ण कहाणी निवेदन केली. 0
M------ūrṇ--vē-a --l----navara bōlat--hōt-- ----t-. M_ s_______ v___ ṭ____________ b_____ h____ / H____ M- s-m-ū-ṇ- v-ḷ- ṭ-l-p-ō-a-a-a b-l-t- h-t-. / H-t-. --------------------------------------------------- Mī sampūrṇa vēḷa ṭēliphōnavara bōlata hōtō. / Hōtē.
učit se श---- - -भ्य---करणे शि__ / अ___ क__ श-क-े / अ-्-ा- क-ण- ------------------- शिकणे / अभ्यास करणे 0
Mī sa--ū--a--ēḷ- ṭ-l---ō-a-a---b---t---ō-ō.-- Hōtē. M_ s_______ v___ ṭ____________ b_____ h____ / H____ M- s-m-ū-ṇ- v-ḷ- ṭ-l-p-ō-a-a-a b-l-t- h-t-. / H-t-. --------------------------------------------------- Mī sampūrṇa vēḷa ṭēliphōnavara bōlata hōtō. / Hōtē.
Učil jsem se. म----कले- - श-कल-. मी शि___ / शि___ म- श-क-े- / श-क-ो- ------------------ मी शिकले. / शिकलो. 0
Mī-sam-ūr-a --ḷa-ṭ--ip--na-a-a-bō-a-a-------- H---. M_ s_______ v___ ṭ____________ b_____ h____ / H____ M- s-m-ū-ṇ- v-ḷ- ṭ-l-p-ō-a-a-a b-l-t- h-t-. / H-t-. --------------------------------------------------- Mī sampūrṇa vēḷa ṭēliphōnavara bōlata hōtō. / Hōtē.
Učil jsem se celý večer. मी स-पू-्---ं-्---ा--र अभ---- क-ल-. मी सं___ सं______ अ___ के__ म- स-प-र-ण स-ध-य-क-ळ-र अ-्-ा- क-ल-. ----------------------------------- मी संपूर्ण संध्याकाळभर अभ्यास केला. 0
Vic--a-ē V_______ V-c-r-ṇ- -------- Vicāraṇē
pracovat का- ---े का_ क__ क-म क-ण- -------- काम करणे 0
V-cāraṇē V_______ V-c-r-ṇ- -------- Vicāraṇē
Pracoval jsem. म--क-म क--े. मी का_ के__ म- क-म क-ल-. ------------ मी काम केले. 0
Vic-ra-ē V_______ V-c-r-ṇ- -------- Vicāraṇē
Pracoval jsem celý den. म--पूर्- -िव- --- -े-े. मी पू__ दि__ का_ के__ म- प-र-ण द-व- क-म क-ल-. ----------------------- मी पूर्ण दिवस काम केले. 0
mī ---ā-a-ē. m_ v________ m- v-c-r-l-. ------------ mī vicāralē.
jíst ज-व-े जे__ ज-व-े ----- जेवणे 0
mī v--āralē. m_ v________ m- v-c-r-l-. ------------ mī vicāralē.
Jedl jsem. म- जेव--- / ज---े. मी जे___ / जे___ म- ज-व-ो- / ज-व-े- ------------------ मी जेवलो. / जेवले. 0
mī v-----l-. m_ v________ m- v-c-r-l-. ------------ mī vicāralē.
Snědl jsem všechno jídlo. मी -------वण----लो.---ज-वल-. मी स__ जे__ जे___ / जे___ म- स-्- ज-व- ज-व-ो- / ज-व-े- ---------------------------- मी सर्व जेवण जेवलो. / जेवले. 0
M--n-----ca v---r-ta ā--. M_ n_______ v_______ ā___ M- n-h-m-c- v-c-r-t- ā-ō- ------------------------- Mī nēhēmīca vicārata ālō.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + marátština (1-100) MP3 marátština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dějiny lingvistiky

Člověka od nedávna fascinují jazyky. Dějiny lingvistiky jsou tedy velmi dlouhé. Lingvistika je systematické zkoumání jazyka. Lidé zkoumají jazyk už tisíce let. Různé kultury si k tomu vyvinuly různé systémy. Vznikly tak různé způsoby popisu jazyků. Dnešní lingvistika je založena především na starověkých teoriích. Mnoho tradic pochází především ze starého Řecka. Nejstarší známá práce zabývající se jazykem však pochází z Indie. Napsal ji gramatik Sakatayana před 3 000 lety. V antice se jazykem zabývali filozofové, např. Platón. Později tyto teorie dále rozvinuli Římané. Své vlastní tradice měli v 8. století také Arabové. Už tehdy jejich díla obsahovala přesný popis arabštiny. V novověku se člověk snažil především zkoumat původ jazyků. Učenci se zvláště zajímali o historii jazyka. V 18. století začali lidé porovnávat jazyky mezi sebou. Chtěli porozumět tomu, jak se jazyky vyvíjejí. Později se soustředili na jazyk jako na systém. Otázka, jak jazyky fungují, byla klíčová. Dnes existuje v lingvistice mnoho myšlenkových proudů. Od padesátých let vzniklo mnoho nových disciplín. Ty byly zčásti ovlivněny i jinými vědami. Příkladem jsou psycholingvistika nebo mezikulturní komunikace. Novější myšlenkové proudy v lingvistice jsou velmi úzce specializované. Například feministická lingvistika. Dějiny lingvistiky se tedy píší i nadále… Dokud budou na světě jazyky, člověk je bude zkoumat!