Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   be Пытанні – прошлы час 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [восемдзесят шэсць]

86 [vosemdzesyat shests’]

Пытанні – прошлы час 2

Pytannі – proshly chas 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Я---н-----е---- г-л----к? Я__ н_ т___ б__ г________ Я-і н- т-б- б-ў г-л-ш-у-? ------------------------- Які на табе быў гальштук? 0
Pyta-n- –--r-shly-c--- 2 P______ – p______ c___ 2 P-t-n-і – p-o-h-y c-a- 2 ------------------------ Pytannі – proshly chas 2
Jaké auto sis koupil / koupila? Я-- аўт-м--і-ь-ты--упі-? Я__ а_________ т_ к_____ Я-і а-т-м-б-л- т- к-п-ў- ------------------------ Які аўтамабіль ты купіў? 0
Pytan---–-p--shly -has 2 P______ – p______ c___ 2 P-t-n-і – p-o-h-y c-a- 2 ------------------------ Pytannі – proshly chas 2
Které noviny sis předplatil / předplatila? На-як-ю---зету-ты-падпі-аўс-? Н_ я___ г_____ т_ п__________ Н- я-у- г-з-т- т- п-д-і-а-с-? ----------------------------- На якую газету ты падпісаўся? 0
Y-k--na -ab- -yu--al’sht--? Y___ n_ t___ b__ g_________ Y-k- n- t-b- b-u g-l-s-t-k- --------------------------- Yakі na tabe byu gal’shtuk?
Koho jste viděl / viděla? Ка----ы ў----лі? К___ В_ ў_______ К-г- В- ў-а-ы-і- ---------------- Каго Вы ўбачылі? 0
Y----n---ab-------a-’-h---? Y___ n_ t___ b__ g_________ Y-k- n- t-b- b-u g-l-s-t-k- --------------------------- Yakі na tabe byu gal’shtuk?
Koho jste potkal / potkala? К--о В- --ст--лі? К___ В_ с________ К-г- В- с-с-р-л-? ----------------- Каго Вы сустрэлі? 0
Ya-- n--t--e -y--gal-sht-k? Y___ n_ t___ b__ g_________ Y-k- n- t-b- b-u g-l-s-t-k- --------------------------- Yakі na tabe byu gal’shtuk?
Koho jste poznal / poznala? Каго Вы п-зна--? К___ В_ п_______ К-г- В- п-з-а-і- ---------------- Каго Вы пазналі? 0
Y--- ----mab--’ t- k---u? Y___ a_________ t_ k_____ Y-k- a-t-m-b-l- t- k-p-u- ------------------------- Yakі autamabіl’ ty kupіu?
Kdy jste vstával / vstávala? К-л---ы --т-л-? К___ В_ ў______ К-л- В- ў-т-л-? --------------- Калі Вы ўсталі? 0
Yakі-------bі-’-t- k----? Y___ a_________ t_ k_____ Y-k- a-t-m-b-l- t- k-p-u- ------------------------- Yakі autamabіl’ ty kupіu?
Kdy jste začal / začala? К--і -------л-? К___ В_ п______ К-л- В- п-ч-л-? --------------- Калі Вы пачалі? 0
Y-----uta-a-і-’ -y---pі-? Y___ a_________ t_ k_____ Y-k- a-t-m-b-l- t- k-p-u- ------------------------- Yakі autamabіl’ ty kupіu?
Kdy jste skončil / skončila? Кал- Вы -а--нч---? К___ В_ з_________ К-л- В- з-к-н-ы-і- ------------------ Калі Вы закончылі? 0
Na---kuyu ga---u-t------------a? N_ y_____ g_____ t_ p___________ N- y-k-y- g-z-t- t- p-d-і-a-s-a- -------------------------------- Na yakuyu gazetu ty padpіsausya?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Ч-му Вы -рачн--іся? Ч___ В_ п__________ Ч-м- В- п-а-н-л-с-? ------------------- Чаму Вы прачнуліся? 0
N--y--u-u--az--u -y --d-і-a-s-a? N_ y_____ g_____ t_ p___________ N- y-k-y- g-z-t- t- p-d-і-a-s-a- -------------------------------- Na yakuyu gazetu ty padpіsausya?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Ч--у -ы-сталі нас-аў--ка-? Ч___ В_ с____ н___________ Ч-м- В- с-а-і н-с-а-н-к-м- -------------------------- Чаму Вы сталі настаўнікам? 0
N------y- ----tu -y--ad--sau-ya? N_ y_____ g_____ t_ p___________ N- y-k-y- g-z-t- t- p-d-і-a-s-a- -------------------------------- Na yakuyu gazetu ty padpіsausya?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Ч-му Вы ўз--і так--? Ч___ В_ ў____ т_____ Ч-м- В- ў-я-і т-к-і- -------------------- Чаму Вы ўзялі таксі? 0
Ka-o--y -b---y-і? K___ V_ u________ K-g- V- u-a-h-l-? ----------------- Kago Vy ubachylі?
Odkud jste přišel / přišla? А-кул- Вы прый---? А_____ В_ п_______ А-к-л- В- п-ы-ш-і- ------------------ Адкуль Вы прыйшлі? 0
Ka-o-Vy--b----l-? K___ V_ u________ K-g- V- u-a-h-l-? ----------------- Kago Vy ubachylі?
Kam jste šel / šla? К--ы -- пайшл-? К___ В_ п______ К-д- В- п-й-л-? --------------- Куды Вы пайшлі? 0
K-go ---u-------? K___ V_ u________ K-g- V- u-a-h-l-? ----------------- Kago Vy ubachylі?
Kde jste byl / byla? Дз- ----ылі? Д__ В_ б____ Д-е В- б-л-? ------------ Дзе Вы былі? 0
K--o -- s--tre--? K___ V_ s________ K-g- V- s-s-r-l-? ----------------- Kago Vy sustrelі?
Komu jsi pomohl / pomohla? К----ты-д--а---? К___ т_ д_______ К-м- т- д-п-м-г- ---------------- Каму ты дапамог? 0
Ka-o ----ustre-і? K___ V_ s________ K-g- V- s-s-r-l-? ----------------- Kago Vy sustrelі?
Komu jsi napsal / napsala? Кам- ты-нап-саў? К___ т_ н_______ К-м- т- н-п-с-ў- ---------------- Каму ты напісаў? 0
K-g--V- su--re-і? K___ V_ s________ K-g- V- s-s-r-l-? ----------------- Kago Vy sustrelі?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Каму ты--дказ--? К___ т_ а_______ К-м- т- а-к-з-ў- ---------------- Каму ты адказаў? 0
Kago-----a---l-? K___ V_ p_______ K-g- V- p-z-a-і- ---------------- Kago Vy paznalі?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…