Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   fi Kysymyksiä – menneisyysmuoto 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [kahdeksankymmentäkuusi]

Kysymyksiä – menneisyysmuoto 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština finština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Mitä s-----t- --nä o--- p-tä----y---si? M___ s_______ s___ o___ p______ y______ M-t- s-l-i-t- s-n- o-e- p-t-n-t y-l-s-? --------------------------------------- Mitä solmiota sinä olet pitänyt ylläsi? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? M-n-ä ---o- s-n- --et ostanut? M____ a____ s___ o___ o_______ M-n-ä a-t-n s-n- o-e- o-t-n-t- ------------------------------ Minkä auton sinä olet ostanut? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Minkä --hd-n--i-----et--il-nnut? M____ l_____ s___ o___ t________ M-n-ä l-h-e- s-n- o-e- t-l-n-u-? -------------------------------- Minkä lehden sinä olet tilannut? 0
Koho jste viděl / viděla? K---t t--o-et---nä---e-? K____ t_ o_____ n_______ K-n-t t- o-e-t- n-h-e-t- ------------------------ Kenet te olette nähneet? 0
Koho jste potkal / potkala? K-net -- --e----ta--n-e-t? K____ t_ o_____ t_________ K-n-t t- o-e-t- t-v-n-e-t- -------------------------- Kenet te olette tavanneet? 0
Koho jste poznal / poznala? K-n-t -e-o---t----nni-----e-? K____ t_ o_____ t____________ K-n-t t- o-e-t- t-n-i-t-n-e-? ----------------------------- Kenet te olette tunnistaneet? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Mi-lo-n----o--tte-no---eet -l-s? M______ t_ o_____ n_______ y____ M-l-o-n t- o-e-t- n-u-s-e- y-ö-? -------------------------------- Milloin te olette nousseet ylös? 0
Kdy jste začal / začala? M-lloin-te-o-e-te a--itt----t? M______ t_ o_____ a___________ M-l-o-n t- o-e-t- a-o-t-a-e-t- ------------------------------ Milloin te olette aloittaneet? 0
Kdy jste skončil / skončila? Mi-l-i--t-----t-e --p----ne-t? M______ t_ o_____ l___________ M-l-o-n t- o-e-t- l-p-t-a-e-t- ------------------------------ Milloin te olette lopettaneet? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? M-k-- ---ole-te-------e-t? M____ t_ o_____ h_________ M-k-i t- o-e-t- h-r-n-e-t- -------------------------- Miksi te olette heränneet? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? M--s--t--ole-te--yh----et-o-e-ta--k-i? M____ t_ o_____ r________ o___________ M-k-i t- o-e-t- r-h-y-e-t o-e-t-j-k-i- -------------------------------------- Miksi te olette ryhtyneet opettajaksi? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Miksi -e o-it-- -----n? M____ t_ o_____ t______ M-k-i t- o-i-t- t-k-i-? ----------------------- Miksi te otitte taksin? 0
Odkud jste přišel / přišla? Mis---t- --et---t--le--? M____ t_ o_____ t_______ M-s-ä t- o-e-t- t-l-e-t- ------------------------ Mistä te olette tulleet? 0
Kam jste šel / šla? M--ne -e -l--t----n-ee-? M____ t_ o_____ m_______ M-n-e t- o-e-t- m-n-e-t- ------------------------ Minne te olette menneet? 0
Kde jste byl / byla? M-ssä ---o-et-- o---et? M____ t_ o_____ o______ M-s-ä t- o-e-t- o-l-e-? ----------------------- Missä te olette olleet? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? K----s-nä-ole- aut--nu-? K___ s___ o___ a________ K-t- s-n- o-e- a-t-a-u-? ------------------------ Ketä sinä olet auttanut? 0
Komu jsi napsal / napsala? Ken-ll--sinä ol-t -ir-o--ta-u-? K______ s___ o___ k____________ K-n-l-e s-n- o-e- k-r-o-t-a-u-? ------------------------------- Kenelle sinä olet kirjoittanut? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K-nelle-si-ä--le--va-t---u-? K______ s___ o___ v_________ K-n-l-e s-n- o-e- v-s-a-n-t- ---------------------------- Kenelle sinä olet vastannut? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + finština (1-100) MP3 finština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…