Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   it Domande – Passato 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ottantasei]

Domande – Passato 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? C-- -rav--t----i-indossat-? C__ c_______ h__ i_________ C-e c-a-a-t- h-i i-d-s-a-o- --------------------------- Che cravatta hai indossato? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? C-e--acch-na h-- c-mpr--o? C__ m_______ h__ c________ C-e m-c-h-n- h-i c-m-r-t-? -------------------------- Che macchina hai comprato? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? A-ch- gi-rna----i --i a---n--o? A c__ g_______ t_ s__ a________ A c-e g-o-n-l- t- s-i a-b-n-t-? ------------------------------- A che giornale ti sei abbonato? 0
Koho jste viděl / viděla? Ch- -a vi---? C__ h_ v_____ C-i h- v-s-o- ------------- Chi ha visto? 0
Koho jste potkal / potkala? Chi ---i-co---ato? C__ h_ i__________ C-i h- i-c-n-r-t-? ------------------ Chi ha incontrato? 0
Koho jste poznal / poznala? Ch- ----i--nos----o? C__ h_ r____________ C-i h- r-c-n-s-i-t-? -------------------- Chi ha riconosciuto? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Quan---si è al-a-o? Q_____ s_ è a______ Q-a-d- s- è a-z-t-? ------------------- Quando si è alzato? 0
Kdy jste začal / začala? Q-a-d---a--om-nc-a--? Q_____ h_ c__________ Q-a-d- h- c-m-n-i-t-? --------------------- Quando ha cominciato? 0
Kdy jste skončil / skončila? Qu--do--a f--it-? Q_____ h_ f______ Q-a-d- h- f-n-t-? ----------------- Quando ha finito? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? P----é s- - --e-l--to? P_____ s_ è s_________ P-r-h- s- è s-e-l-a-o- ---------------------- Perché si è svegliato? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Per--- è---ve--at--i---g--nte? P_____ è d________ i__________ P-r-h- è d-v-n-a-o i-s-g-a-t-? ------------------------------ Perché è diventato insegnante? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? P---hé h--p-----u--t-s--? P_____ h_ p____ u_ t_____ P-r-h- h- p-e-o u- t-s-ì- ------------------------- Perché ha preso un tassì? 0
Odkud jste přišel / přišla? Da do-’---e-uto? D_ d____ v______ D- d-v-è v-n-t-? ---------------- Da dov’è venuto? 0
Kam jste šel / šla? D-v-è a-da-o? D____ a______ D-v-è a-d-t-? ------------- Dov’è andato? 0
Kde jste byl / byla? Dov----t--o? D____ s_____ D-v-è s-a-o- ------------ Dov’è stato? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Ch- hai a--t-t-? C__ h__ a_______ C-i h-i a-u-a-o- ---------------- Chi hai aiutato? 0
Komu jsi napsal / napsala? A -h- h-i scrit--? A c__ h__ s_______ A c-i h-i s-r-t-o- ------------------ A chi hai scritto? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? A-c-----i-r--p-s-o? A c__ h__ r________ A c-i h-i r-s-o-t-? ------------------- A chi hai risposto? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…