Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   no Spørsmål – fortid 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [åttiseks]

Spørsmål – fortid 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? H-il--t-s---s h-- du-b-ukt? H______ s____ h__ d_ b_____ H-i-k-t s-i-s h-r d- b-u-t- --------------------------- Hvilket slips har du brukt? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? H---ke--bi- --r-d- k-ø--? H______ b__ h__ d_ k_____ H-i-k-n b-l h-r d- k-ø-t- ------------------------- Hvilken bil har du kjøpt? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Hvi-k-n-avis--ar d--abo--er- -å? H______ a___ h__ d_ a_______ p__ H-i-k-n a-i- h-r d- a-o-n-r- p-? -------------------------------- Hvilken avis har du abonnert på? 0
Koho jste viděl / viděla? H--m-h-- -- --tt? H___ h__ d_ s____ H-e- h-r d- s-t-? ----------------- Hvem har du sett? 0
Koho jste potkal / potkala? H-em har--u tr--f-t? H___ h__ d_ t_______ H-e- h-r d- t-u-f-t- -------------------- Hvem har du truffet? 0
Koho jste poznal / poznala? Hv-m-ha- -u-k-e-t i-jen? H___ h__ d_ k____ i_____ H-e- h-r d- k-e-t i-j-n- ------------------------ Hvem har du kjent igjen? 0
Kdy jste vstával / vstávala? N-- -----du-o--? N__ s___ d_ o___ N-r s-o- d- o-p- ---------------- Når stod du opp? 0
Kdy jste začal / začala? Når b-gyn----u? N__ b______ d__ N-r b-g-n-e d-? --------------- Når begynte du? 0
Kdy jste skončil / skončila? Når---u-t-----? N__ s______ d__ N-r s-u-t-t d-? --------------- Når sluttet du? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Hvorf----a-----våk---? H______ h__ d_ v______ H-o-f-r h-r d- v-k-e-? ---------------------- Hvorfor har du våknet? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? H--r-or --r d---li------e-? H______ h__ d_ b____ l_____ H-o-f-r h-r d- b-i-t l-r-r- --------------------------- Hvorfor har du blitt lærer? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Hvo---- har d- -a-t-dr---e? H______ h__ d_ t___ d______ H-o-f-r h-r d- t-t- d-o-j-? --------------------------- Hvorfor har du tatt drosje? 0
Odkud jste přišel / přišla? H-or har -u kom-e- fra? H___ h__ d_ k_____ f___ H-o- h-r d- k-m-e- f-a- ----------------------- Hvor har du kommet fra? 0
Kam jste šel / šla? Hv-r---r -u-gått----? H___ h__ d_ g___ h___ H-o- h-r d- g-t- h-n- --------------------- Hvor har du gått hen? 0
Kde jste byl / byla? H-or h----- væ-t? H___ h__ d_ v____ H-o- h-r d- v-r-? ----------------- Hvor har du vært? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Hve- --r-du hj-l--t? H___ h__ d_ h_______ H-e- h-r d- h-u-p-t- -------------------- Hvem har du hjulpet? 0
Komu jsi napsal / napsala? T-- hvem ha--du--k---e-? T__ h___ h__ d_ s_______ T-l h-e- h-r d- s-r-v-t- ------------------------ Til hvem har du skrevet? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Hvem h-r-d- -va--? H___ h__ d_ s_____ H-e- h-r d- s-a-t- ------------------ Hvem har du svart? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + norština (1-100) MP3 norština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…