Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sq Pyes – e shkuara 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [tetёdhjetёegjashtё]

Pyes – e shkuara 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ç-arё -----t---u-e? Ç____ k______ v____ Ç-a-ё k-a-a-e v-r-? ------------------- Çfarё kravate vure? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Cilёn ---inё--e-bler-? C____ m_____ k_ b_____ C-l-n m-k-n- k- b-e-ё- ---------------------- Cilёn makinё ke blerё? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? N- ci-ёn ga--t- je--b-n--r? N_ c____ g_____ j_ a_______ N- c-l-n g-z-t- j- a-o-u-r- --------------------------- Nё cilёn gazetё je abonuar? 0
Koho jste viděl / viděla? Kё --ni-----? K_ k___ p____ K- k-n- p-r-? ------------- Kё keni parё? 0
Koho jste potkal / potkala? K- -en- -----r? K_ k___ t______ K- k-n- t-k-a-? --------------- Kё keni takuar? 0
Koho jste poznal / poznala? Kё-k-ni--j---r? K_ k___ n______ K- k-n- n-o-u-? --------------- Kё keni njohur? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Ku--j-ni ngritur? K__ j___ n_______ K-r j-n- n-r-t-r- ----------------- Kur jeni ngritur? 0
Kdy jste začal / začala? Ku- ke-- -i-l-ar? K__ k___ f_______ K-r k-n- f-l-u-r- ----------------- Kur keni filluar? 0
Kdy jste skončil / skončila? K----e----u---a-? K__ k___ p_______ K-r k-n- p-s-u-r- ----------------- Kur keni pushuar? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? P-e--e-- zgjua-? P__ j___ z______ P-e j-n- z-j-a-? ---------------- Pse jeni zgjuar? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Pse-u-b-tё -ё---s? P__ u b___ m______ P-e u b-t- m-s-e-? ------------------ Pse u bёtё mёsues? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Ps--m-rёt-n-ё---ks-? P__ m____ n__ t_____ P-e m-r-t n-ё t-k-i- -------------------- Pse morёt njё taksi? 0
Odkud jste přišel / přišla? N-a --ni a-dhur? N__ k___ a______ N-a k-n- a-d-u-? ---------------- Nga keni ardhur? 0
Kam jste šel / šla? Ku -en----ku--? K_ k___ s______ K- k-n- s-k-a-? --------------- Ku keni shkuar? 0
Kde jste byl / byla? Ku--en--qe--? K_ k___ q____ K- k-n- q-n-? ------------- Ku keni qenё? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Kё-ke-ndihmu-r? K_ k_ n________ K- k- n-i-m-a-? --------------- Kё ke ndihmuar? 0
Komu jsi napsal / napsala? K-j- - -e sh--u--? K___ i k_ s_______ K-j- i k- s-k-u-r- ------------------ Kujt i ke shkruar? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K--t ---e-p---------? K___ i j_ p__________ K-j- i j- p-r-j-g-u-? --------------------- Kujt i je pёrgjigjur? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…