Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ur ‫سوالات – ماضی 2‬

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

‫86 [چھیاسی]‬

cheyasi

‫سوالات – ماضی 2‬

sawalaat maazi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština urdština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ‫-م نے-ک--سی ٹا-ی ب-ندھی ہے؟‬ ‫__ ن_ ک____ ٹ___ ب_____ ہ___ ‫-م ن- ک-ن-ی ٹ-ئ- ب-ن-ھ- ہ-؟- ----------------------------- ‫تم نے کونسی ٹائی باندھی ہے؟‬ 0
sa-al-a---aa-i s_______ m____ s-w-l-a- m-a-i -------------- sawalaat maazi
Jaké auto sis koupil / koupila? ‫ت- ---ک-نس--گاڑ- خ-ی-ی--ے-‬ ‫__ ن_ ک____ گ___ خ____ ہ___ ‫-م ن- ک-ن-ی گ-ڑ- خ-ی-ی ہ-؟- ---------------------------- ‫تم نے کونسی گاڑی خریدی ہے؟‬ 0
sawa--a----azi s_______ m____ s-w-l-a- m-a-i -------------- sawalaat maazi
Které noviny sis předplatil / předplatila? ‫ت- ن- ---سے---ب-ر--- خ-ی---- کی -ے؟‬ ‫__ ن_ ک____ ا____ ک_ خ______ ک_ ہ___ ‫-م ن- ک-ن-ے ا-ب-ر ک- خ-ی-ا-ی ک- ہ-؟- ------------------------------------- ‫تم نے کونسے اخبار کی خریداری کی ہے؟‬ 0
tum--e---ns---i- ---nd--? t__ n_ k____ t__ b_______ t-m n- k-n-i t-e b-a-d-i- ------------------------- tum ne konsi tie baandhi?
Koho jste viděl / viděla? ‫آ-----ک-- -ی-ھا؟‬ ‫__ ن_ ک__ د______ ‫-پ ن- ک-ے د-ک-ا-‬ ------------------ ‫آپ نے کسے دیکھا؟‬ 0
t-m -e -on-- -ie-b-a-dh-? t__ n_ k____ t__ b_______ t-m n- k-n-i t-e b-a-d-i- ------------------------- tum ne konsi tie baandhi?
Koho jste potkal / potkala? ‫آ---س ----لے-‬ ‫__ ک_ س_ م____ ‫-پ ک- س- م-ے-‬ --------------- ‫آپ کس سے ملے؟‬ 0
tum n- ko-si t-e ba--dh-? t__ n_ k____ t__ b_______ t-m n- k-n-i t-e b-a-d-i- ------------------------- tum ne konsi tie baandhi?
Koho jste poznal / poznala? ‫آ- -- کس--و --چا---؟‬ ‫__ ن_ ک_ ک_ پ_____ ؟_ ‫-پ ن- ک- ک- پ-چ-ن- ؟- ---------------------- ‫آپ نے کس کو پہچانا ؟‬ 0
t-m -e -o-si--aa-i --a-i--? t__ n_ k____ g____ k_______ t-m n- k-n-i g-a-i k-a-i-i- --------------------------- tum ne konsi gaari kharidi?
Kdy jste vstával / vstávala? ‫آ---ب -ٹھے--‬ ‫__ ک_ ا___ ؟_ ‫-پ ک- ا-ھ- ؟- -------------- ‫آپ کب اٹھے ؟‬ 0
t-m-n- k--s- gaari --a-i-i? t__ n_ k____ g____ k_______ t-m n- k-n-i g-a-i k-a-i-i- --------------------------- tum ne konsi gaari kharidi?
Kdy jste začal / začala? ‫آپ-نے کب شر-- ک-ا--‬ ‫__ ن_ ک_ ش___ ک__ ؟_ ‫-پ ن- ک- ش-و- ک-ا ؟- --------------------- ‫آپ نے کب شروع کیا ؟‬ 0
tum n- --ns- gaa---k--r-d-? t__ n_ k____ g____ k_______ t-m n- k-n-i g-a-i k-a-i-i- --------------------------- tum ne konsi gaari kharidi?
Kdy jste skončil / skončila? ‫-پ -ے-کب -تم کی- -‬ ‫__ ن_ ک_ خ__ ک__ ؟_ ‫-پ ن- ک- خ-م ک-ا ؟- -------------------- ‫آپ نے کب ختم کیا ؟‬ 0
t---ne ---se a--b----i ---ri-a---k- -a-? t__ n_ k____ a_____ k_ k________ k_ h___ t-m n- k-n-e a-h-a- k- k-a-i-a-i k- h-i- ---------------------------------------- tum ne konse akhbar ki kharidari ki hai?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ‫آپ -یوں-ا-ھے ؟‬ ‫__ ک___ ا___ ؟_ ‫-پ ک-و- ا-ھ- ؟- ---------------- ‫آپ کیوں اٹھے ؟‬ 0
t-- -e-konse -kh-ar-k- -ha-i-a-- -i ha-? t__ n_ k____ a_____ k_ k________ k_ h___ t-m n- k-n-e a-h-a- k- k-a-i-a-i k- h-i- ---------------------------------------- tum ne konse akhbar ki kharidari ki hai?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ‫-- ا--اد - --چر-ک-وں--نے -‬ ‫__ ا____ / ٹ___ ک___ ب__ ؟_ ‫-پ ا-ت-د / ٹ-چ- ک-و- ب-ے ؟- ---------------------------- ‫آپ استاد / ٹیچر کیوں بنے ؟‬ 0
tu--ne-k--s- a--b-r ----ha--d-ri k- h--? t__ n_ k____ a_____ k_ k________ k_ h___ t-m n- k-n-e a-h-a- k- k-a-i-a-i k- h-i- ---------------------------------------- tum ne konse akhbar ki kharidari ki hai?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ‫آ- -ے -ی-سی-ک--ں ل- -‬ ‫__ ن_ ٹ____ ک___ ل_ ؟_ ‫-پ ن- ٹ-ک-ی ک-و- ل- ؟- ----------------------- ‫آپ نے ٹیکسی کیوں لی ؟‬ 0
aap-ne k---y--e-h-? a__ n_ k____ d_____ a-p n- k-s-y d-k-a- ------------------- aap ne kisay dekha?
Odkud jste přišel / přišla? ‫آپ-ک-اں--ے -ئ- ؟‬ ‫__ ک___ س_ آ__ ؟_ ‫-پ ک-ا- س- آ-ے ؟- ------------------ ‫آپ کہاں سے آئے ؟‬ 0
aap ne--i-a-----h-? a__ n_ k____ d_____ a-p n- k-s-y d-k-a- ------------------- aap ne kisay dekha?
Kam jste šel / šla? ‫------ں--ئ---‬ ‫__ ک___ گ__ ؟_ ‫-پ ک-ا- گ-ے ؟- --------------- ‫آپ کہاں گئے ؟‬ 0
a-- -e ki--y-d----? a__ n_ k____ d_____ a-p n- k-s-y d-k-a- ------------------- aap ne kisay dekha?
Kde jste byl / byla? ‫-- -ہ-- تھے-‬ ‫__ ک___ ت____ ‫-پ ک-ا- ت-ے-‬ -------------- ‫آپ کہاں تھے؟‬ 0
a-p k-s--- -alay? a__ k__ s_ m_____ a-p k-s s- m-l-y- ----------------- aap kis se malay?
Komu jsi pomohl / pomohla? ‫آ--نے--- کی --د-ک- -‬ ‫__ ن_ ک_ ک_ م__ ک_ ؟_ ‫-پ ن- ک- ک- م-د ک- ؟- ---------------------- ‫آپ نے کس کی مدد کی ؟‬ 0
aap-k-s s--m-l-y? a__ k__ s_ m_____ a-p k-s s- m-l-y- ----------------- aap kis se malay?
Komu jsi napsal / napsala? ‫-- -- -- -و لکھ- -‬ ‫__ ن_ ک_ ک_ ل___ ؟_ ‫-پ ن- ک- ک- ل-ھ- ؟- -------------------- ‫آپ نے کس کو لکھا ؟‬ 0
a-- --s--e malay? a__ k__ s_ m_____ a-p k-s s- m-l-y- ----------------- aap kis se malay?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ‫-پ--- ک---و --اب د-ا-؟‬ ‫__ ن_ ک_ ک_ ج___ د__ ؟_ ‫-پ ن- ک- ک- ج-ا- د-ا ؟- ------------------------ ‫آپ نے کس کو جواب دیا ؟‬ 0
a-- -- kis--o--eh-h--a? a__ n_ k__ k_ p________ a-p n- k-s k- p-h-h-n-? ----------------------- aap ne kis ko pehchana?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…