Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   am የበታች አንቀጾች: ከሆነ

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [ዘጠና ሶስት]

93 [ዘጠና ሶስት]

የበታች አንቀጾች: ከሆነ

ni’usi ḥāregi – kehone

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. ያ---- እ---ነ-አ---ም። ያ____ እ____ አ_____ ያ-ቅ-ኝ እ-ደ-ነ አ-ው-ም- ------------------ ያፈቅረኝ እንደሆነ አላውቅም። 0
ni-u-- --ā---- – -e-one n_____ ḥ_____ – k_____ n-’-s- h-ā-e-i – k-h-n- ----------------------- ni’usi ḥāregi – kehone
Nevím, jestli se vrátí. ተመ-- --መ--እ-ደሆ--አላ--ም። ተ___ የ___ እ____ አ_____ ተ-ል- የ-መ- እ-ደ-ነ አ-ው-ም- ---------------------- ተመልሶ የሚመጣ እንደሆነ አላውቅም። 0
n-’us---̣-re-i –-keh-ne n_____ ḥ_____ – k_____ n-’-s- h-ā-e-i – k-h-n- ----------------------- ni’usi ḥāregi – kehone
Nevím, jestli mi zavolá. እ----ው--- አላ-ቅ-። እ________ አ_____ እ-ደ-ደ-ል-ኝ አ-ው-ም- ---------------- እንደሚደውልልኝ አላውቅም። 0
yaf--’ireny--in-d-ho-----a---’--i. y___________ i________ ā__________ y-f-k-i-e-y- i-i-e-o-e ā-a-i-’-m-. ---------------------------------- yafek’irenyi inidehone ālawik’imi.
Zdalipak mě má rád? ድንገት -ያፈ--ኝም-ይ--? ድ___ አ______ ይ___ ድ-ገ- አ-ፈ-ረ-ም ይ-ን- ----------------- ድንገት አያፈቅረኝም ይሆን? 0
y--ek--r--y- ---de---- āl-wi-----. y___________ i________ ā__________ y-f-k-i-e-y- i-i-e-o-e ā-a-i-’-m-. ---------------------------------- yafek’irenyi inidehone ālawik’imi.
Zdalipak se vrátí? ድንገት ተ--- አ--ጣም ይ--? ድ___ ተ___ አ____ ይ___ ድ-ገ- ተ-ል- አ-መ-ም ይ-ን- -------------------- ድንገት ተመልሶ አይመጣም ይሆን? 0
ya-e-’i-e-yi-----e-on- ā---i--imi. y___________ i________ ā__________ y-f-k-i-e-y- i-i-e-o-e ā-a-i-’-m-. ---------------------------------- yafek’irenyi inidehone ālawik’imi.
Zdalipak zavolá? ድ--ት-አ-ደ--ልኝም-ይሆ-? ድ___ አ_______ ይ___ ድ-ገ- አ-ደ-ል-ኝ- ይ-ን- ------------------ ድንገት አይደውልልኝም ይሆን? 0
t--el-s----mī---’--in-d---ne -l-w--’imi. t_______ y________ i________ ā__________ t-m-l-s- y-m-m-t-a i-i-e-o-e ā-a-i-’-m-. ---------------------------------------- temeliso yemīmet’a inidehone ālawik’imi.
Ptám se, jestli na mne myslí. ስለ ---ቢ-ስ----------ጠየኩኝ። ስ_ እ_ ቢ___ ብ_ እ___ ጠ____ ስ- እ- ቢ-ስ- ብ- እ-ሴ- ጠ-ኩ-። ------------------------ ስለ እኔ ቢያስብ ብዬ እራሴን ጠየኩኝ። 0
t-----s----mī-e-’a i-------e--l--ik’imi. t_______ y________ i________ ā__________ t-m-l-s- y-m-m-t-a i-i-e-o-e ā-a-i-’-m-. ---------------------------------------- temeliso yemīmet’a inidehone ālawik’imi.
Ptám se, jestli má nějakou jinou. ሌ- ሰው -ይዝስ ብ- -ራሴን ጠ---። ሌ_ ሰ_ ቢ___ ብ_ እ___ ጠ____ ሌ- ሰ- ቢ-ዝ- ብ- እ-ሴ- ጠ-ኩ-። ------------------------ ሌላ ሰው ቢይዝስ ብዬ እራሴን ጠየኩኝ። 0
t--e-iso yemīm-t’a-i---e-o----la--k---i. t_______ y________ i________ ā__________ t-m-l-s- y-m-m-t-a i-i-e-o-e ā-a-i-’-m-. ---------------------------------------- temeliso yemīmet’a inidehone ālawik’imi.
Ptám se, jestli mi lže. ቢ-ሽ ብዬ እ-ሴ---የ--። ቢ__ ብ_ እ___ ጠ____ ቢ-ሽ ብ- እ-ሴ- ጠ-ኩ-። ----------------- ቢዋሽ ብዬ እራሴን ጠየኩኝ። 0
i--d----------in---ālawi----i. i_________________ ā__________ i-i-e-ī-e-i-i-i-y- ā-a-i-’-m-. ------------------------------ inidemīdewililinyi ālawik’imi.
Zdalipak na mě myslí? እ-ን--ያ-በኝ-ይ-ን ወ-? እ__ እ____ ይ__ ወ__ እ-ን እ-ሰ-ኝ ይ-ን ወ-? ----------------- እኔን እያሰበኝ ይሆን ወይ? 0
i--d-m--e-i---i--i-ā--w---i--. i_________________ ā__________ i-i-e-ī-e-i-i-i-y- ā-a-i-’-m-. ------------------------------ inidemīdewililinyi ālawik’imi.
Zdalipak má jinou? ሌላ--ው-ይ- ይሆ--ወ-? ሌ_ ሰ_ ይ_ ይ__ ወ__ ሌ- ሰ- ይ- ይ-ን ወ-? ---------------- ሌላ ሰው ይዞ ይሆን ወይ? 0
i-i-e----w-l--i-yi--la-ik----. i_________________ ā__________ i-i-e-ī-e-i-i-i-y- ā-a-i-’-m-. ------------------------------ inidemīdewililinyi ālawik’imi.
Zdalipak říká pravdu? እ---- ---- -ሆን --? እ____ ነ___ ይ__ ወ__ እ-ነ-ን ነ-ሮ- ይ-ን ወ-? ------------------ እውነቱን ነግሮኝ ይሆን ወይ? 0
di--g--i-āy-f--’-r-ny-mi --h---? d_______ ā______________ y______ d-n-g-t- ā-a-e-’-r-n-i-i y-h-n-? -------------------------------- dinigeti āyafek’irenyimi yihoni?
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. በር----ወ-ኛ-----ብዬ-----ራ-ው። በ___ ይ____ ወ_ ብ_ እ_______ በ-ግ- ይ-ደ-ል ወ- ብ- እ-ረ-ራ-ው- ------------------------- በርግጥ ይወደኛል ወይ ብዬ እጠረጥራለው። 0
di-iget---y--ek’ire-y-m- --ho--? d_______ ā______________ y______ d-n-g-t- ā-a-e-’-r-n-i-i y-h-n-? -------------------------------- dinigeti āyafek’irenyimi yihoni?
Pochybuji o tom, že mi napíše. ይ---ኛ- ወ- -ዬ -ጠ-ጥ---። ይ_____ ወ_ ብ_ እ_______ ይ-ፍ-ኛ- ወ- ብ- እ-ረ-ራ-ው- --------------------- ይጽፍልኛል ወይ ብዬ እጠረጥራለው። 0
di-ig-t- --a-ek’ir-n-i-- ---o-i? d_______ ā______________ y______ d-n-g-t- ā-a-e-’-r-n-i-i y-h-n-? -------------------------------- dinigeti āyafek’irenyimi yihoni?
Pochybuji o tom, že si mě vezme. ያገባኛል ----- -ጠ--ራለ-። ያ____ ወ_ ብ_ እ_______ ያ-ባ-ል ወ- ብ- እ-ረ-ራ-ው- -------------------- ያገባኛል ወይ ብዬ እጠረጥራለው። 0
di-i-eti-t---liso-āy-me-’-m- y-ho--? d_______ t_______ ā_________ y______ d-n-g-t- t-m-l-s- ā-i-e-’-m- y-h-n-? ------------------------------------ dinigeti temeliso āyimet’ami yihoni?
Zdalipak mě má opravdu rád? በው-ት--ወ-- -ሆን? በ___ ይ___ ይ___ በ-ነ- ይ-ደ- ይ-ን- -------------- በውነት ይወደኝ ይሆን? 0
dini-et- t--e-iso-āy----’--i--ihon-? d_______ t_______ ā_________ y______ d-n-g-t- t-m-l-s- ā-i-e-’-m- y-h-n-? ------------------------------------ dinigeti temeliso āyimet’ami yihoni?
Zdalipak mi napíše? ይፅ--- ይሆን? ይ____ ይ___ ይ-ፍ-ኝ ይ-ን- ---------- ይፅፍልኝ ይሆን? 0
di--geti-te-e--s--ā---et-ami --ho-i? d_______ t_______ ā_________ y______ d-n-g-t- t-m-l-s- ā-i-e-’-m- y-h-n-? ------------------------------------ dinigeti temeliso āyimet’ami yihoni?
Zdalipak si mne vezme? ያገ-ኝ--ሆን? ያ___ ይ___ ያ-ባ- ይ-ን- --------- ያገባኝ ይሆን? 0
d----et- ā-idewil-li---m--y-h-n-? d_______ ā_______________ y______ d-n-g-t- ā-i-e-i-i-i-y-m- y-h-n-? --------------------------------- dinigeti āyidewililinyimi yihoni?

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...