Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   lv Palīgteikumi ar vai

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [deviņdesmit trīs]

Palīgteikumi ar vai

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. E--n-zinu, v-- vi-- ma-i ---. E_ n______ v__ v___ m___ m___ E- n-z-n-, v-i v-ņ- m-n- m-l- ----------------------------- Es nezinu, vai viņš mani mīl. 0
Nevím, jestli se vrátí. Es nez-nu- va- vi-š--ā-- -tp-k--. E_ n______ v__ v___ n___ a_______ E- n-z-n-, v-i v-ņ- n-k- a-p-k-ļ- --------------------------------- Es nezinu, vai viņš nāks atpakaļ. 0
Nevím, jestli mi zavolá. E--n-zi-u,--ai --ņš -an --e---n--. E_ n______ v__ v___ m__ p_________ E- n-z-n-, v-i v-ņ- m-n p-e-v-n-s- ---------------------------------- Es nezinu, vai viņš man piezvanīs. 0
Zdalipak mě má rád? V-i -iņ----ni m-l? V__ v___ m___ m___ V-i v-ņ- m-n- m-l- ------------------ Vai viņš mani mīl? 0
Zdalipak se vrátí? Vai viņš ---- at-akaļ? V__ v___ n___ a_______ V-i v-ņ- n-k- a-p-k-ļ- ---------------------- Vai viņš nāks atpakaļ? 0
Zdalipak zavolá? Va- -i-š ma--pi--v--ī-? V__ v___ m__ p_________ V-i v-ņ- m-n p-e-v-n-s- ----------------------- Vai viņš man piezvanīs? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. E- j-------------a--v-ņ- -om--par ma-i? E_ j______ s___ v__ v___ d___ p__ m____ E- j-u-ā-u s-v- v-i v-ņ- d-m- p-r m-n-? --------------------------------------- Es jautāju sev, vai viņš domā par mani? 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Es-ja-t--u ---,--a--viņ-m-i--k----cita? E_ j______ s___ v__ v____ i_ k___ c____ E- j-u-ā-u s-v- v-i v-ņ-m i- k-d- c-t-? --------------------------------------- Es jautāju sev, vai viņam ir kāda cita? 0
Ptám se, jestli mi lže. Es-ja----u--e-- --i-v-ņš m-l-? E_ j______ s___ v__ v___ m____ E- j-u-ā-u s-v- v-i v-ņ- m-l-? ------------------------------ Es jautāju sev, vai viņš melo? 0
Zdalipak na mě myslí? V-i v--š----- -ar m-ni? V__ v___ d___ p__ m____ V-i v-ņ- d-m- p-r m-n-? ----------------------- Vai viņš domā par mani? 0
Zdalipak má jinou? V-i -iņam-i- kā-a--it-? V__ v____ i_ k___ c____ V-i v-ņ-m i- k-d- c-t-? ----------------------- Vai viņam ir kāda cita? 0
Zdalipak říká pravdu? Vai---ņš s-ka pa---sī-u? V__ v___ s___ p_________ V-i v-ņ- s-k- p-t-e-ī-u- ------------------------ Vai viņš saka patiesību? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. E- š-ub-s----- e- -iņ-- pa-i-š------īk-. E_ š______ v__ e_ v____ p_______ p______ E- š-u-o-, v-i e- v-ņ-m p-t-e-ā- p-t-k-. ---------------------------------------- Es šaubos, vai es viņam patiešām patīku. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. E- -au--s,---i-v-ņš-man-r--s-ī-. E_ š______ v__ v___ m__ r_______ E- š-u-o-, v-i v-ņ- m-n r-k-t-s- -------------------------------- Es šaubos, vai viņš man rakstīs. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. E- -aubos, -ai v-ņš--an--p--cēs. E_ š______ v__ v___ m___ p______ E- š-u-o-, v-i v-ņ- m-n- p-e-ē-. -------------------------------- Es šaubos, vai viņš mani precēs. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? V------vi-a- p-t--šā- pa-īk-? V__ e_ v____ p_______ p______ V-i e- v-ņ-m p-t-e-ā- p-t-k-? ----------------------------- Vai es viņam patiešām patīku? 0
Zdalipak mi napíše? V-- viņ-------akst-s? V__ v___ m__ r_______ V-i v-ņ- m-n r-k-t-s- --------------------- Vai viņš man rakstīs? 0
Zdalipak si mne vezme? Vai v-ņ--ma-i----cē-? V__ v___ m___ p______ V-i v-ņ- m-n- p-e-ē-? --------------------- Vai viņš mani precēs? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...