Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   nn Leddsetningar med om

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [nittitre]

Leddsetningar med om

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Eg ve-t -k-je--m--a- --skar m--. E_ v___ i____ o_ h__ e_____ m___ E- v-i- i-k-e o- h-n e-s-a- m-g- -------------------------------- Eg veit ikkje om han elskar meg. 0
Nevím, jestli se vrátí. E- v--t----je-om-han--jem-a-t. E_ v___ i____ o_ h__ k___ a___ E- v-i- i-k-e o- h-n k-e- a-t- ------------------------------ Eg veit ikkje om han kjem att. 0
Nevím, jestli mi zavolá. E---e-- i-kje om ha- vil rin----meg. E_ v___ i____ o_ h__ v__ r_____ m___ E- v-i- i-k-e o- h-n v-l r-n-j- m-g- ------------------------------------ Eg veit ikkje om han vil ringje meg. 0
Zdalipak mě má rád? Kv--om-h-n--lska---eg? K__ o_ h__ e_____ m___ K-a o- h-n e-s-a- m-g- ---------------------- Kva om han elskar meg? 0
Zdalipak se vrátí? Kva----han-k-e--att? K__ o_ h__ k___ a___ K-a o- h-n k-e- a-t- -------------------- Kva om han kjem att? 0
Zdalipak zavolá? K-- om--an --l rin--- -eg? K__ o_ h__ v__ r_____ m___ K-a o- h-n v-l r-n-j- m-g- -------------------------- Kva om han vil ringje meg? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Eg--u------ -- h------k-e- på m-g. E_ l____ p_ o_ h__ t______ p_ m___ E- l-r-r p- o- h-n t-n-j-r p- m-g- ---------------------------------- Eg lurer på om han tenkjer på meg. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Eg--ure------m -a--har-e---nna -en-e. E_ l____ p_ o_ h__ h__ e_ a___ j_____ E- l-r-r p- o- h-n h-r e- a-n- j-n-e- ------------------------------------- Eg lurer på om han har ei anna jente. 0
Ptám se, jestli mi lže. Eg -u--r -å -- h-- ly-. E_ l____ p_ o_ h__ l___ E- l-r-r p- o- h-n l-g- ----------------------- Eg lurer på om han lyg. 0
Zdalipak na mě myslí? K-a -m --n-t-n---r-p--meg? K__ o_ h__ t______ p_ m___ K-a o- h-n t-n-j-r p- m-g- -------------------------- Kva om han tenkjer på meg? 0
Zdalipak má jinou? K-a-o---an --r--- an-a --nt-? K__ o_ h__ h__ e_ a___ j_____ K-a o- h-n h-r e- a-n- j-n-e- ----------------------------- Kva om han har ei anna jente? 0
Zdalipak říká pravdu? K-- o--h-- p--tar-s--t? K__ o_ h__ p_____ s____ K-a o- h-n p-a-a- s-n-? ----------------------- Kva om han pratar sant? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Eg-tvi-a--p- om-han v---eleg --ka- m--. E_ t_____ p_ o_ h__ v_______ l____ m___ E- t-i-a- p- o- h-n v-r-e-e- l-k-r m-g- --------------------------------------- Eg tvilar på om han verkeleg likar meg. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. E- tvi----p--om-h---v-l-skr-v--t-l -eg. E_ t_____ p_ o_ h__ v__ s_____ t__ m___ E- t-i-a- p- o- h-n v-l s-r-v- t-l m-g- --------------------------------------- Eg tvilar på om han vil skrive til meg. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. E- t-i-a---å--- --n v-l--if-- -e--med-m-g. E_ t_____ p_ o_ h__ v__ g____ s__ m__ m___ E- t-i-a- p- o- h-n v-l g-f-e s-g m-d m-g- ------------------------------------------ Eg tvilar på om han vil gifte seg med meg. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? K----m---n --rke-eg -i-a- ---? K__ o_ h__ v_______ l____ m___ K-a o- h-n v-r-e-e- l-k-r m-g- ------------------------------ Kva om han verkeleg likar meg? 0
Zdalipak mi napíše? Kva o--h-n ---iv-til --g? K__ o_ h__ s____ t__ m___ K-a o- h-n s-r-v t-l m-g- ------------------------- Kva om han skriv til meg? 0
Zdalipak si mne vezme? K-a o--h----i-----t- seg -e--me-? K__ o_ h__ v__ g____ s__ m__ m___ K-a o- h-n v-l g-f-e s-g m-d m-g- --------------------------------- Kva om han vil gifte seg med meg? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...