Konverzační příručka

cs Spojky 1   »   lv Saikļi 1

94 [devadesát čtyři]

Spojky 1

Spojky 1

94 [deviņdesmit četri]

Saikļi 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Počkej, až přestane pršet. Pag---i---a-ēr---r-t-s--ie-u-. P_______ k____ p______ l______ P-g-i-i- k-m-r p-r-t-s l-e-u-. ------------------------------ Pagaidi, kamēr pārstās lietus. 0
Počkej, až budu hotov / hotová. Pa-ai--- --mē--es p--e----. P_______ k____ e_ p________ P-g-i-i- k-m-r e- p-b-i-š-. --------------------------- Pagaidi, kamēr es pabeigšu. 0
Počkej, až přijde zpátky. Pag--di,-k-m-- v--š a-n-----tp---ļ. P_______ k____ v___ a_____ a_______ P-g-i-i- k-m-r v-ņ- a-n-k- a-p-k-ļ- ----------------------------------- Pagaidi, kamēr viņš atnāks atpakaļ. 0
Čekám, až mi uschnou vlasy. Es---idu----mē- ma-- -ati-b-s-saus-. E_ g_____ k____ m___ m___ b__ s_____ E- g-i-u- k-m-r m-n- m-t- b-s s-u-i- ------------------------------------ Es gaidu, kamēr mani mati būs sausi. 0
Čekám, až ten film skončí. Es g-i-u- k---- b-ig--es----ma. E_ g_____ k____ b_______ f_____ E- g-i-u- k-m-r b-i-s-e- f-l-a- ------------------------------- Es gaidu, kamēr beigsies filma. 0
Čekám, až bude na semaforu zelená. Es--aidu,---m-r-l-ks--o-ā---s z-ļā --is--. E_ g_____ k____ l________ b__ z___ g______ E- g-i-u- k-m-r l-k-o-o-ā b-s z-ļ- g-i-m-. ------------------------------------------ Es gaidu, kamēr luksoforā būs zaļā gaisma. 0
Kdy pojedeš na dovolenou? K-d t---os--s atvaļ--ā----? K__ t_ d_____ a____________ K-d t- d-s-e- a-v-ļ-n-j-m-? --------------------------- Kad tu dosies atvaļinājumā? 0
Ještě před letními prázdninami? V-l-pir-- --saras brī---e-ām? V__ p____ v______ b__________ V-l p-r-s v-s-r-s b-ī-d-e-ā-? ----------------------------- Vēl pirms vasaras brīvdienām? 0
Ano, ještě než začnou letní prázdniny. Jā, p-rm---ē------s--asa-a- b--------s. J__ p____ v__ s____ v______ b__________ J-, p-r-s v-l s-k-s v-s-r-s b-ī-d-e-a-. --------------------------------------- Jā, pirms vēl sākas vasaras brīvdienas. 0
Oprav tu střechu, než začne zima. S--a-o ju--u- p-rm- -āka-------! S_____ j_____ p____ s____ z_____ S-l-b- j-m-u- p-r-s s-k-s z-e-a- -------------------------------- Salabo jumtu, pirms sākas ziema! 0
Umyj si ruce, než si sedneš ke stolu. N--a-g- rok--- -------u --di-s------alda! N______ r_____ p____ t_ s_____ p__ g_____ N-m-z-ā r-k-s- p-r-s t- s-d-e- p-e g-l-a- ----------------------------------------- Nomazgā rokas, pirms tu sēdies pie galda! 0
Zavři okno, než půjdeš ven. Ai-ve- ---u----r---tu-ej --ā! A_____ l____ p____ t_ e_ ā___ A-z-e- l-g-, p-r-s t- e- ā-ā- ----------------------------- Aizver logu, pirms tu ej ārā! 0
Kdy přijdeš domů? Ka- t--nā- --jā-? K__ t_ n__ m_____ K-d t- n-c m-j-s- ----------------- Kad tu nāc mājās? 0
Po vyučování? P-- nod--b----? P__ n__________ P-c n-d-r-ī-ā-? --------------- Pēc nodarbībām? 0
Ano, poté, co skončí vyučování. J-, -a- beid------d-r----s. J__ k__ b______ n__________ J-, k-d b-i-z-s n-d-r-ī-a-. --------------------------- Jā, kad beidzas nodarbības. 0
Poté, co se mu stal úraz, už nemohl pracovat. Pē--n--aim----a-ī-u-a--iņš ----- -e-a-ē---st--dā-. P__ n_______ g_______ v___ v____ n_______ s_______ P-c n-l-i-e- g-d-j-m- v-ņ- v-i-s n-v-r-j- s-r-d-t- -------------------------------------------------- Pēc nelaimes gadījuma viņš vairs nevarēja strādāt. 0
Poté, co přišel o práci, odešel do Ameriky. P-c--a-, --d---ņš ----ē-a d--b-, v--- -e-ās uz-A--r-ku. P__ t___ k__ v___ z______ d_____ v___ d____ u_ A_______ P-c t-m- k-d v-ņ- z-u-ē-a d-r-u- v-ņ- d-v-s u- A-e-i-u- ------------------------------------------------------- Pēc tam, kad viņš zaudēja darbu, viņš devās uz Ameriku. 0
Poté, co odešel do Ameriky, zbohatnul. Pē- --m- -a- ---- ---a -ev-e- u- Ame-i-------- kļ--a -ag-t-. P__ t___ k__ v___ b___ d_____ u_ A_______ v___ k____ b______ P-c t-m- k-d v-ņ- b-j- d-v-e- u- A-e-i-u- v-ņ- k-u-a b-g-t-. ------------------------------------------------------------ Pēc tam, kad viņš bija devies uz Ameriku, viņš kļuva bagāts. 0

Jak se naučit dva jazyky najednou

Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…