Konverzační příručka

cs Příslovce   »   be Прыслоўі

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Прыслоўі

Pryslouі

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy у-о ка-і-- –-я-ч- ніко-і у__ к_____ – я___ н_____ у-о к-л-с- – я-ч- н-к-л- ------------------------ ужо калісь – яшчэ ніколі 0
P-y----і P_______ P-y-l-u- -------- Pryslouі
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Вы-----к-лісь----і----ер-іне? В_ ў__ к_____ б___ ў Б_______ В- ў-о к-л-с- б-л- ў Б-р-і-е- ----------------------------- Вы ўжо калісь былі ў Берліне? 0
Pry----і P_______ P-y-l-u- -------- Pryslouі
Ne, ještě nikdy. Не,--------к--і. Н__ я___ н______ Н-, я-ч- н-к-л-. ---------------- Не, яшчэ ніколі. 0
u--o-k------–--as--he--і--lі u___ k_____ – y______ n_____ u-h- k-l-s- – y-s-c-e n-k-l- ---------------------------- uzho kalіs’ – yashche nіkolі
někdo – nikdo хто-не-у--ь-– --хто х__________ – н____ х-о-н-б-д-ь – н-х-о ------------------- хто-небудзь – ніхто 0
u--o k-lі---- yas-c-e-n--o-і u___ k_____ – y______ n_____ u-h- k-l-s- – y-s-c-e n-k-l- ---------------------------- uzho kalіs’ – yashche nіkolі
Znáte tady někoho? В----го--е------ту---------? В_ к___________ т__ в_______ В- к-г---е-у-з- т-т в-д-е-е- ---------------------------- Вы каго-небудзь тут ведаеце? 0
uz----al--- –-----che -і-o-і u___ k_____ – y______ n_____ u-h- k-l-s- – y-s-c-e n-k-l- ---------------------------- uzho kalіs’ – yashche nіkolі
Ne, neznám tady nikoho. Н-,-- -у- н---г- не-ве--ю. Н__ я т__ н_____ н_ в_____ Н-, я т-т н-к-г- н- в-д-ю- -------------------------- Не, я тут нікога не ведаю. 0
Vy --ho kalіs’ b-lі---B-rlі-e? V_ u___ k_____ b___ u B_______ V- u-h- k-l-s- b-l- u B-r-і-e- ------------------------------ Vy uzho kalіs’ bylі u Berlіne?
ještě – už ne я-чэ – -ж---е я___ – у__ н_ я-ч- – у-о н- ------------- яшчэ – ужо не 0
V- uz-o -a-і-- --l--- B---і--? V_ u___ k_____ b___ u B_______ V- u-h- k-l-s- b-l- u B-r-і-e- ------------------------------ Vy uzho kalіs’ bylі u Berlіne?
Zůstanete tady ještě dlouho? В- -ут -шч---а-оўга-зас-ан-ц-ся? В_ т__ я___ н______ з___________ В- т-т я-ч- н-д-ў-а з-с-а-я-е-я- -------------------------------- Вы тут яшчэ надоўга застаняцеся? 0
V- u-h- -----’ by---u ----і--? V_ u___ k_____ b___ u B_______ V- u-h- k-l-s- b-l- u B-r-і-e- ------------------------------ Vy uzho kalіs’ bylі u Berlіne?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Не--- больш--у-----з--та-у--. Н__ я б____ т__ н_ з_________ Н-, я б-л-ш т-т н- з-с-а-у-я- ----------------------------- Не, я больш тут не застануся. 0
Ne---a----- n---l-. N__ y______ n______ N-, y-s-c-e n-k-l-. ------------------- Ne, yashche nіkolі.
ještě něco – už nic яш-э-к-ыху – б---ш -іч-га я___ к____ – б____ н_____ я-ч- к-ы-у – б-л-ш н-ч-г- ------------------------- яшчэ крыху – больш нічога 0
Ne---ash----n-k-l-. N__ y______ n______ N-, y-s-c-e n-k-l-. ------------------- Ne, yashche nіkolі.
Chcete ještě něco k pití? Х-ч-ц- яш-э----ху-в-п---? Х_____ я___ к____ в______ Х-ч-ц- я-ч- к-ы-у в-п-ц-? ------------------------- Хочаце яшчэ крыху выпіць? 0
N-, -as---e-nі-o-і. N__ y______ n______ N-, y-s-c-e n-k-l-. ------------------- Ne, yashche nіkolі.
Ne, už nic nechci. Н-,-я -оль- -і---а-не ха-у. Н__ я б____ н_____ н_ х____ Н-, я б-л-ш н-ч-г- н- х-ч-. --------------------------- Не, я больш нічога не хачу. 0
kht--neb---- – --kh-o k___________ – n_____ k-t---e-u-z- – n-k-t- --------------------- khto-nebudz’ – nіkhto
už něco – ještě nic у-------не--д---- -шч-----о-а у__ ш__________ – я___ н_____ у-о ш-о-н-б-д-ь – я-ч- н-ч-г- ----------------------------- ужо што-небудзь – яшчэ нічога 0
kh-o----u--- –--іkhto k___________ – n_____ k-t---e-u-z- – n-k-t- --------------------- khto-nebudz’ – nіkhto
Jedl / jedla jste už něco? В- ўжо-----небуд---ел-? В_ ў__ ш__________ е___ В- ў-о ш-о-н-б-д-ь е-і- ----------------------- Вы ўжо што-небудзь елі? 0
k-to--ebudz’ - -і-hto k___________ – n_____ k-t---e-u-z- – n-k-t- --------------------- khto-nebudz’ – nіkhto
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Не,-я я----н----а-не -ў-- -е-е-а. Н__ я я___ н_____ н_ е_ / н_ е___ Н-, я я-ч- н-ч-г- н- е- / н- е-а- --------------------------------- Не, я яшчэ нічога не еў / не ела. 0
V--k--o--e-u-z- t-t-v-daet-e? V_ k___________ t__ v________ V- k-g---e-u-z- t-t v-d-e-s-? ----------------------------- Vy kago-nebudz’ tut vedaetse?
ještě někdo – už nikdo хт---ебу--ь-я-чэ-– ---то----ьш х__________ я___ – н____ б____ х-о-н-б-д-ь я-ч- – н-х-о б-л-ш ------------------------------ хто-небудзь яшчэ – ніхто больш 0
Vy -a----e--dz- --t-ve-aetse? V_ k___________ t__ v________ V- k-g---e-u-z- t-t v-d-e-s-? ----------------------------- Vy kago-nebudz’ tut vedaetse?
Chce ještě někdo kávu? Х-о-не--дз- я--- --ч- ка--? Х__________ я___ х___ к____ Х-о-н-б-д-ь я-ч- х-ч- к-в-? --------------------------- Хто-небудзь яшчэ хоча кавы? 0
V- k-go--eb--z- ----ved-e-se? V_ k___________ t__ v________ V- k-g---e-u-z- t-t v-d-e-s-? ----------------------------- Vy kago-nebudz’ tut vedaetse?
Ne, už nikdo. Не,-бол---ні-т-. Н__ б____ н_____ Н-, б-л-ш н-х-о- ---------------- Не, больш ніхто. 0
N----a-t-----k-ga-ne--e--y-. N__ y_ t__ n_____ n_ v______ N-, y- t-t n-k-g- n- v-d-y-. ---------------------------- Ne, ya tut nіkoga ne vedayu.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…