Konverzační příručka

cs Příslovce   »   mk Прилози

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Прилози

Prilozi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ве-- --н-ш-- ник-гаш д-с--а в___ е____ – н______ д_____ в-ќ- е-н-ш – н-к-г-ш д-с-г- --------------------------- веќе еднаш – никогаш досега 0
Pr---zi P______ P-i-o-i ------- Prilozi
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Дали в--е с-е -иле-в- Б--ли-? Д___ в___ с__ б___ в_ Б______ Д-л- в-ќ- с-е б-л- в- Б-р-и-? ----------------------------- Дали веќе сте биле во Берлин? 0
Pr-l-zi P______ P-i-o-i ------- Prilozi
Ne, ještě nikdy. Не, -ик--аш д--е--.-- Не- с---т--н-. Н__ н______ д______ / Н__ с_____ н__ Н-, н-к-г-ш д-с-г-. / Н-, с-у-т- н-. ------------------------------------ Не, никогаш досега. / Не, сеуште не. 0
vyekj-e--e--a-- - -i---u--- dos-eg-a v______ y______ – n________ d_______ v-e-j-e y-d-a-h – n-k-g-a-h d-s-e-u- ------------------------------------ vyekjye yednash – nikoguash dosyegua
někdo – nikdo некој-– ни--ј н____ – н____ н-к-ј – н-к-ј ------------- некој – никој 0
v-ek-y- -----sh - -ik--u-s-----yegua v______ y______ – n________ d_______ v-e-j-e y-d-a-h – n-k-g-a-h d-s-e-u- ------------------------------------ vyekjye yednash – nikoguash dosyegua
Znáte tady někoho? Позна------и-ов-е-н---ј? П________ л_ о___ н_____ П-з-а-а-е л- о-д- н-к-ј- ------------------------ Познавате ли овде некој? 0
vy-kjye --dn-s--– ---ogua-h--o--e--a v______ y______ – n________ d_______ v-e-j-e y-d-a-h – n-k-g-a-h d-s-e-u- ------------------------------------ vyekjye yednash – nikoguash dosyegua
Ne, neznám tady nikoho. Н-,--- ----а--м ни-ог-. Н__ н_ п_______ н______ Н-, н- п-з-а-а- н-к-г-. ----------------------- Не, не познавам никого. 0
D-l---yekjy--s--- -i--------ye-l-n? D___ v______ s___ b____ v_ B_______ D-l- v-e-j-e s-y- b-l-e v- B-e-l-n- ----------------------------------- Dali vyekjye stye bilye vo Byerlin?
ještě – už ne у-те-–-не -ов-ќе у___ – н_ п_____ у-т- – н- п-в-ќ- ---------------- уште – не повеќе 0
D-li v-e--ye-s-y--bi--e v--Bye-lin? D___ v______ s___ b____ v_ B_______ D-l- v-e-j-e s-y- b-l-e v- B-e-l-n- ----------------------------------- Dali vyekjye stye bilye vo Byerlin?
Zůstanete tady ještě dlouho? Ќ- -стане-е-ли --те --л----в--? Ќ_ о_______ л_ у___ д____ о____ Ќ- о-т-н-т- л- у-т- д-л-о о-д-? ------------------------------- Ќе останете ли уште долго овде? 0
D-li--ye---- s-y- b-lye-vo B-----n? D___ v______ s___ b____ v_ B_______ D-l- v-e-j-e s-y- b-l-e v- B-e-l-n- ----------------------------------- Dali vyekjye stye bilye vo Byerlin?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Не, -ас-------анувам -о-еќ--т---. Н__ ј__ н_ о________ п_____ т____ Н-, ј-с н- о-т-н-в-м п-в-ќ- т-к-. --------------------------------- Не, јас не останувам повеќе тука. 0
N-e- n-k--ua-- -o--egu-. /-N--------osh--- ---. N___ n________ d________ / N___ s_________ n___ N-e- n-k-g-a-h d-s-e-u-. / N-e- s-e-o-h-y- n-e- ----------------------------------------------- Nye, nikoguash dosyegua. / Nye, syeooshtye nye.
ještě něco – už nic у-т--не--- –-н---о--ове-е у___ н____ – н____ п_____ у-т- н-ш-о – н-ш-о п-в-ќ- ------------------------- уште нешто – ништо повеќе 0
Nye--n-k-g-a-- ---y-gu---- N-e, ----o--t-e-ny-. N___ n________ d________ / N___ s_________ n___ N-e- n-k-g-a-h d-s-e-u-. / N-e- s-e-o-h-y- n-e- ----------------------------------------------- Nye, nikoguash dosyegua. / Nye, syeooshtye nye.
Chcete ještě něco k pití? С-кате--и-да -е-н-пи-т- уште--е--о? С_____ л_ д_ с_ н______ у___ н_____ С-к-т- л- д- с- н-п-е-е у-т- н-ш-о- ----------------------------------- Сакате ли да се напиете уште нешто? 0
N--,--ik--u--h dosy---a.-/----, sy-oos-ty- ny-. N___ n________ d________ / N___ s_________ n___ N-e- n-k-g-a-h d-s-e-u-. / N-e- s-e-o-h-y- n-e- ----------------------------------------------- Nye, nikoguash dosyegua. / Nye, syeooshtye nye.
Ne, už nic nechci. Не--јас н- с--ам ниш-о-повеќе. Н__ ј__ н_ с____ н____ п______ Н-, ј-с н- с-к-м н-ш-о п-в-ќ-. ------------------------------ Не, јас не сакам ништо повеќе. 0
n----ј –-n--oј n_____ – n____ n-e-o- – n-k-ј -------------- nyekoј – nikoј
už něco – ještě nic веќе н-ш---– сеуш-е -иш-о в___ н____ – с_____ н____ в-ќ- н-ш-о – с-у-т- н-ш-о ------------------------- веќе нешто – сеуште ништо 0
n---o----n---ј n_____ – n____ n-e-o- – n-k-ј -------------- nyekoј – nikoј
Jedl / jedla jste už něco? Ј-д---е-ли в-ќе-н-ш--? Ј______ л_ в___ н_____ Ј-д-в-е л- в-ќ- н-ш-о- ---------------------- Јадевте ли веќе нешто? 0
n------- n-k-ј n_____ – n____ n-e-o- – n-k-ј -------------- nyekoј – nikoј
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Не, ј-с -е---е----а- --д-н--ни-то. Н__ ј__ с_____ н____ ј_____ н_____ Н-, ј-с с-у-т- н-м-м ј-д-н- н-ш-о- ---------------------------------- Не, јас сеуште немам јадено ништо. 0
Poz--v-t-- li-ov--- n-ek-ј? P_________ l_ o____ n______ P-z-a-a-y- l- o-d-e n-e-o-? --------------------------- Poznavatye li ovdye nyekoј?
ještě někdo – už nikdo у-те ---ој – -и-о- -о-еќе у___ н____ – н____ п_____ у-т- н-к-ј – н-к-ј п-в-ќ- ------------------------- уште некој – никој повеќе 0
Poz----tye------dy- n--k-ј? P_________ l_ o____ n______ P-z-a-a-y- l- o-d-e n-e-o-? --------------------------- Poznavatye li ovdye nyekoј?
Chce ještě někdo kávu? Сак- л- уш-е-неко--ка-е? С___ л_ у___ н____ к____ С-к- л- у-т- н-к-ј к-ф-? ------------------------ Сака ли уште некој кафе? 0
Po-nava-y--l- o-d-- n--koј? P_________ l_ o____ n______ P-z-a-a-y- l- o-d-e n-e-o-? --------------------------- Poznavatye li ovdye nyekoј?
Ne, už nikdo. Н----ик----ов-ќе. Н__ н____ п______ Н-, н-к-ј п-в-ќ-. ----------------- Не, никој повеќе. 0
N-e, ny- -----va---i-ogu-. N___ n__ p_______ n_______ N-e- n-e p-z-a-a- n-k-g-o- -------------------------- Nye, nye poznavam nikoguo.

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…